🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Loro hanno voluto volgere lo sguardo altrove. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    verbo irregolare
    volgere :
    vòl|ge|re : (accento grave)

    indicativo volgere. Oznamovací způsob slovesa volgere


    Tempo semplice

    volgere presente

    io volgo
    🔊
    tu volgi
    🔊
    lui/lei/Lei volge
    🔊
    noi volgiamo
    🔊
    voi volgete
    🔊
    loro volgono
    🔊
    Tempo semplice

    volgere imperfetto

    io volgevo
    🔊
    tu volgevi
    🔊
    lui/lei/Lei volgeva
    🔊
    noi volgevamo
    🔊
    voi volgevate
    🔊
    loro volgevano
    🔊

    Tempo semplice

    volgere futuro semplice

    io volgerò
    🔊
    tu volgerai
    🔊
    lui/lei/Lei volgerà
    🔊
    noi volgeremo
    🔊
    voi volgerete
    🔊
    loro volgeranno
    🔊
    Tempo semplice

    volgere passato remoto

    io volsi
    🔊
    tu volgesti
    🔊
    lui/lei/Lei volse
    🔊
    noi volgemmo
    🔊
    voi volgeste
    🔊
    loro volsero
    🔊

    Tempo composto

    volgere futuro anteriore

    io avrò volto
    🔊
    tu avrai volto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà volto
    🔊
    noi avremo volto
    🔊
    voi avrete volto
    🔊
    loro avranno volto
    🔊
    Tempo composto

    volgere passato prossimo

    io ho volto
    🔊
    tu hai volto
    🔊
    lui/lei/Lei ha volto
    🔊
    noi abbiamo volto
    🔊
    voi avete volto
    🔊
    loro hanno volto
    🔊

    Tempo composto

    volgere trapassato prossimo

    io avevo volto
    🔊
    tu avevi volto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva volto
    🔊
    noi avevamo volto
    🔊
    voi avevate volto
    🔊
    loro avevano volto
    🔊
    Tempo composto

    volgere trapassato remoto

    io ebbi volto
    🔊
    tu avesti volto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe volto
    🔊
    noi avemmo volto
    🔊
    voi aveste volto
    🔊
    loro ebbero volto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo volgere. Podmiňovací způsob slovesa volgere


    Tempo semplice

    volgere congiuntivo presente

    io volga
    🔊
    tu volga
    🔊
    lui/lei/Lei volga
    🔊
    noi volgiamo
    🔊
    voi volgiate
    🔊
    loro volgano
    🔊
    Tempo semplice

    volgere congiuntivo imperfetto

    io volgessi
    🔊
    tu volgessi
    🔊
    lui/lei/Lei volgesse
    🔊
    noi volgessimo
    🔊
    voi volgeste
    🔊
    loro volgessero
    🔊

    Tempo composto

    volgere congiuntivo passato

    io abbia volto
    🔊
    tu abbia volto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia volto
    🔊
    noi abbiamo volto
    🔊
    voi abbiate volto
    🔊
    loro abbiano volto
    🔊
    Tempo composto

    volgere congiuntivo trapassato

    io avessi volto
    🔊
    tu avessi volto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse volto
    🔊
    noi avessimo volto
    🔊
    voi aveste volto
    🔊
    loro avessero volto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale volgere. Podmiňovací způsob slovesa volgere


    Tempo semplice

    volgere condizionale presente

    io volgerei
    🔊
    tu volgeresti
    🔊
    lui/lei/Lei volgerebbe
    🔊
    noi volgeremmo
    🔊
    voi volgereste
    🔊
    loro volgerebbero
    🔊
    Tempo composto

    volgere condizionale passato

    io avrei volto
    🔊
    tu avresti volto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe volto
    🔊
    noi avremmo volto
    🔊
    voi avreste volto
    🔊
    loro avrebbero volto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo volgere. Rozkazovací způsob slovesa volgere


    volgere imperativo

    tu volgi
    🔊
    noi volgiamo
    🔊
    voi volgete
    🔊

    volgere congiuntivo esortativo

    Lei volga
    🔊
    Che lui/lei volga
    🔊
    Che loro volgano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!