🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    È volato via. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    volare :
    vo||re : (accento grave)

    indicativo volare. Oznamovací způsob slovesa volare


    Tempo semplice

    volare presente

    io volo
    🔊
    tu voli
    🔊
    lui/lei/Lei vola
    🔊
    noi voliamo
    🔊
    voi volate
    🔊
    loro volano
    🔊
    Tempo semplice

    volare imperfetto

    io volavo
    🔊
    tu volavi
    🔊
    lui/lei/Lei volava
    🔊
    noi volavamo
    🔊
    voi volavate
    🔊
    loro volavano
    🔊

    Tempo semplice

    volare futuro semplice

    io volerò
    🔊
    tu volerai
    🔊
    lui/lei/Lei volerà
    🔊
    noi voleremo
    🔊
    voi volerete
    🔊
    loro voleranno
    🔊
    Tempo semplice

    volare passato remoto

    io volai
    🔊
    tu volasti
    🔊
    lui/lei/Lei volò
    🔊
    noi volammo
    🔊
    voi volaste
    🔊
    loro volarono
    🔊

    Tempo composto

    volare futuro anteriore

    io sarò volato(a)
    🔊
    tu sarai volato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sarà volato(a)
    🔊
    noi saremo volati(e)
    🔊
    voi sarete volati(e)
    🔊
    loro saranno volati(e)
    🔊
    Tempo composto

    volare passato prossimo

    io sono volato(a)
    🔊
    tu sei volato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei è volato(a)
    🔊
    noi siamo volati(e)
    🔊
    voi siete volati(e)
    🔊
    loro sono volati(e)
    🔊

    Tempo composto

    volare trapassato prossimo

    io ero volato(a)
    🔊
    tu eri volato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei era volato(a)
    🔊
    noi eravamo volati(e)
    🔊
    voi eravate volati(e)
    🔊
    loro erano volati(e)
    🔊
    Tempo composto

    volare trapassato remoto

    io fui volato(a)
    🔊
    tu fosti volato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei fu volato(a)
    🔊
    noi fummo volati(e)
    🔊
    voi foste volati(e)
    🔊
    loro furono volati(e)
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo volare. Podmiňovací způsob slovesa volare


    Tempo semplice

    volare congiuntivo presente

    io voli
    🔊
    tu voli
    🔊
    lui/lei/Lei voli
    🔊
    noi voliamo
    🔊
    voi voliate
    🔊
    loro volino
    🔊
    Tempo semplice

    volare congiuntivo imperfetto

    io volassi
    🔊
    tu volassi
    🔊
    lui/lei/Lei volasse
    🔊
    noi volassimo
    🔊
    voi volaste
    🔊
    loro volassero
    🔊

    Tempo composto

    volare congiuntivo passato

    io sia volato(a)
    🔊
    tu sia volato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sia volato(a)
    🔊
    noi siamo volati(e)
    🔊
    voi siate volati(e)
    🔊
    loro siano volati(e)
    🔊
    Tempo composto

    volare congiuntivo trapassato

    io fossi volato(a)
    🔊
    tu fossi volato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei fosse volato(a)
    🔊
    noi fossimo volati(e)
    🔊
    voi foste volati(e)
    🔊
    loro fossero volati(e)
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale volare. Podmiňovací způsob slovesa volare


    Tempo semplice

    volare condizionale presente

    io volerei
    🔊
    tu voleresti
    🔊
    lui/lei/Lei volerebbe
    🔊
    noi voleremmo
    🔊
    voi volereste
    🔊
    loro volerebbero
    🔊
    Tempo composto

    volare condizionale passato

    io sarei volato(a)
    🔊
    tu saresti volato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sarebbe volato(a)
    🔊
    noi saremmo volati(e)
    🔊
    voi sareste volati(e)
    🔊
    loro sarebbero volati(e)
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo volare. Rozkazovací způsob slovesa volare


    volare imperativo

    tu vola
    🔊
    noi voliamo
    🔊
    voi volate
    🔊

    volare congiuntivo esortativo

    Lei voli
    🔊
    Che lui/lei voli
    🔊
    Che loro volino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!