🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Abbiamo vissuto insieme per molti anni. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    verbo irregolare
    vivere :
    |ve|re : (accento grave)

    indicativo vivere. Oznamovací způsob slovesa vivere


    Tempo semplice

    vivere presente

    io vivo
    🔊
    tu vivi
    🔊
    lui/lei/Lei vive
    🔊
    noi viviamo
    🔊
    voi vivete
    🔊
    loro vivono
    🔊
    Tempo semplice

    vivere imperfetto

    io vivevo
    🔊
    tu vivevi
    🔊
    lui/lei/Lei viveva
    🔊
    noi vivevamo
    🔊
    voi vivevate
    🔊
    loro vivevano
    🔊

    Tempo semplice

    vivere futuro semplice

    io vivrò
    🔊
    tu vivrai
    🔊
    lui/lei/Lei vivrà
    🔊
    noi vivremo
    🔊
    voi vivrete
    🔊
    loro vivranno
    🔊
    Tempo semplice

    vivere passato remoto

    io vissi
    🔊
    tu vivesti
    🔊
    lui/lei/Lei visse
    🔊
    noi vivemmo
    🔊
    voi viveste
    🔊
    loro vissero
    🔊

    Tempo composto

    vivere futuro anteriore

    io avrò vissuto
    🔊
    tu avrai vissuto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà vissuto
    🔊
    noi avremo vissuto
    🔊
    voi avrete vissuto
    🔊
    loro avranno vissuto
    🔊
    Tempo composto

    vivere passato prossimo

    io ho vissuto
    🔊
    tu hai vissuto
    🔊
    lui/lei/Lei ha vissuto
    🔊
    noi abbiamo vissuto
    🔊
    voi avete vissuto
    🔊
    loro hanno vissuto
    🔊

    Tempo composto

    vivere trapassato prossimo

    io avevo vissuto
    🔊
    tu avevi vissuto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva vissuto
    🔊
    noi avevamo vissuto
    🔊
    voi avevate vissuto
    🔊
    loro avevano vissuto
    🔊
    Tempo composto

    vivere trapassato remoto

    io ebbi vissuto
    🔊
    tu avesti vissuto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe vissuto
    🔊
    noi avemmo vissuto
    🔊
    voi aveste vissuto
    🔊
    loro ebbero vissuto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo vivere. Podmiňovací způsob slovesa vivere


    Tempo semplice

    vivere congiuntivo presente

    io viva
    🔊
    tu viva
    🔊
    lui/lei/Lei viva
    🔊
    noi viviamo
    🔊
    voi viviate
    🔊
    loro vivano
    🔊
    Tempo semplice

    vivere congiuntivo imperfetto

    io vivessi
    🔊
    tu vivessi
    🔊
    lui/lei/Lei vivesse
    🔊
    noi vivessimo
    🔊
    voi viveste
    🔊
    loro vivessero
    🔊

    Tempo composto

    vivere congiuntivo passato

    io abbia vissuto
    🔊
    tu abbia vissuto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia vissuto
    🔊
    noi abbiamo vissuto
    🔊
    voi abbiate vissuto
    🔊
    loro abbiano vissuto
    🔊
    Tempo composto

    vivere congiuntivo trapassato

    io avessi vissuto
    🔊
    tu avessi vissuto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse vissuto
    🔊
    noi avessimo vissuto
    🔊
    voi aveste vissuto
    🔊
    loro avessero vissuto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale vivere. Podmiňovací způsob slovesa vivere


    Tempo semplice

    vivere condizionale presente

    io vivrei
    🔊
    tu vivresti
    🔊
    lui/lei/Lei vivrebbe
    🔊
    noi vivremmo
    🔊
    voi vivreste
    🔊
    loro vivrebbero
    🔊
    Tempo composto

    vivere condizionale passato

    io avrei vissuto
    🔊
    tu avresti vissuto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe vissuto
    🔊
    noi avremmo vissuto
    🔊
    voi avreste vissuto
    🔊
    loro avrebbero vissuto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo vivere. Rozkazovací způsob slovesa vivere


    vivere imperativo

    tu vivi
    🔊
    noi viviamo
    🔊
    voi vivete
    🔊

    vivere congiuntivo esortativo

    Lei viva
    🔊
    Che lui/lei viva
    🔊
    Che loro vivano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!