🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    L’aereo ha virato bruscamente. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    virare :
    vi||re : (accento grave)

    indicativo virare. Oznamovací způsob slovesa virare


    Tempo semplice

    virare presente

    io viro
    🔊
    tu viri
    🔊
    lui/lei/Lei vira
    🔊
    noi viriamo
    🔊
    voi virate
    🔊
    loro virano
    🔊
    Tempo semplice

    virare imperfetto

    io viravo
    🔊
    tu viravi
    🔊
    lui/lei/Lei virava
    🔊
    noi viravamo
    🔊
    voi viravate
    🔊
    loro viravano
    🔊

    Tempo semplice

    virare futuro semplice

    io virerò
    🔊
    tu virerai
    🔊
    lui/lei/Lei virerà
    🔊
    noi vireremo
    🔊
    voi virerete
    🔊
    loro vireranno
    🔊
    Tempo semplice

    virare passato remoto

    io virai
    🔊
    tu virasti
    🔊
    lui/lei/Lei virò
    🔊
    noi virammo
    🔊
    voi viraste
    🔊
    loro virarono
    🔊

    Tempo composto

    virare futuro anteriore

    io avrò virato
    🔊
    tu avrai virato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà virato
    🔊
    noi avremo virato
    🔊
    voi avrete virato
    🔊
    loro avranno virato
    🔊
    Tempo composto

    virare passato prossimo

    io ho virato
    🔊
    tu hai virato
    🔊
    lui/lei/Lei ha virato
    🔊
    noi abbiamo virato
    🔊
    voi avete virato
    🔊
    loro hanno virato
    🔊

    Tempo composto

    virare trapassato prossimo

    io avevo virato
    🔊
    tu avevi virato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva virato
    🔊
    noi avevamo virato
    🔊
    voi avevate virato
    🔊
    loro avevano virato
    🔊
    Tempo composto

    virare trapassato remoto

    io ebbi virato
    🔊
    tu avesti virato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe virato
    🔊
    noi avemmo virato
    🔊
    voi aveste virato
    🔊
    loro ebbero virato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo virare. Podmiňovací způsob slovesa virare


    Tempo semplice

    virare congiuntivo presente

    io viri
    🔊
    tu viri
    🔊
    lui/lei/Lei viri
    🔊
    noi viriamo
    🔊
    voi viriate
    🔊
    loro virino
    🔊
    Tempo semplice

    virare congiuntivo imperfetto

    io virassi
    🔊
    tu virassi
    🔊
    lui/lei/Lei virasse
    🔊
    noi virassimo
    🔊
    voi viraste
    🔊
    loro virassero
    🔊

    Tempo composto

    virare congiuntivo passato

    io abbia virato
    🔊
    tu abbia virato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia virato
    🔊
    noi abbiamo virato
    🔊
    voi abbiate virato
    🔊
    loro abbiano virato
    🔊
    Tempo composto

    virare congiuntivo trapassato

    io avessi virato
    🔊
    tu avessi virato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse virato
    🔊
    noi avessimo virato
    🔊
    voi aveste virato
    🔊
    loro avessero virato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale virare. Podmiňovací způsob slovesa virare


    Tempo semplice

    virare condizionale presente

    io virerei
    🔊
    tu vireresti
    🔊
    lui/lei/Lei virerebbe
    🔊
    noi vireremmo
    🔊
    voi virereste
    🔊
    loro virerebbero
    🔊
    Tempo composto

    virare condizionale passato

    io avrei virato
    🔊
    tu avresti virato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe virato
    🔊
    noi avremmo virato
    🔊
    voi avreste virato
    🔊
    loro avrebbero virato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo virare. Rozkazovací způsob slovesa virare


    virare imperativo

    tu vira
    🔊
    noi viriamo
    🔊
    voi virate
    🔊

    virare congiuntivo esortativo

    Lei viri
    🔊
    Che lui/lei viri
    🔊
    Che loro virino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!