V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Ha visto cose che nessuno avrebbe creduto possibili. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
verbo irregolare
vedere :
ve|dé|re
: (accento acuto)
indicativo vedere. Oznamovací způsob slovesa vedere
Tempo semplice
vedere presente |
||
io | vedo, veggo |
🔊
|
tu | vedi |
🔊
|
lui/lei/Lei | vede |
🔊
|
noi | vediamo |
🔊
|
voi | vedete |
🔊
|
loro | vedono |
🔊
|
Tempo semplice
vedere imperfetto |
||
io | vedevo |
🔊
|
tu | vedevi |
🔊
|
lui/lei/Lei | vedeva |
🔊
|
noi | vedevamo |
🔊
|
voi | vedevate |
🔊
|
loro | vedevano |
🔊
|
Tempo semplice
vedere futuro semplice |
||
io | vedrò, vederò |
🔊
|
tu | vedrai, vederai |
🔊
|
lui/lei/Lei | vedrà, vederà |
🔊
|
noi | vedremo, vederemo |
🔊
|
voi | vedrete, vederete |
🔊
|
loro | vedranno, vederanno |
🔊
|
Tempo semplice
vedere passato remoto |
||
io | vidi, vedetti |
🔊
|
tu | vedesti |
🔊
|
lui/lei/Lei | vide, vedette |
🔊
|
noi | vedemmo |
🔊
|
voi | vedeste |
🔊
|
loro | videro, vederono, vedettero |
🔊
|
Tempo composto
vedere futuro anteriore |
||
io | avrò visto |
🔊
|
tu | avrai visto |
🔊
|
lui/lei/Lei | avrà visto |
🔊
|
noi | avremo visto |
🔊
|
voi | avrete visto |
🔊
|
loro | avranno visto |
🔊
|
Tempo composto
vedere passato prossimo |
||
io | ho visto |
🔊
|
tu | hai visto |
🔊
|
lui/lei/Lei | ha visto |
🔊
|
noi | abbiamo visto |
🔊
|
voi | avete visto |
🔊
|
loro | hanno visto |
🔊
|
Tempo composto
vedere trapassato prossimo |
||
io | avevo visto |
🔊
|
tu | avevi visto |
🔊
|
lui/lei/Lei | aveva visto |
🔊
|
noi | avevamo visto |
🔊
|
voi | avevate visto |
🔊
|
loro | avevano visto |
🔊
|
Tempo composto
vedere trapassato remoto |
||
io | ebbi visto |
🔊
|
tu | avesti visto |
🔊
|
lui/lei/Lei | ebbe visto |
🔊
|
noi | avemmo visto |
🔊
|
voi | aveste visto |
🔊
|
loro | ebbero visto |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo vedere. Podmiňovací způsob slovesa vedere
Tempo semplice
vedere congiuntivo presente |
||
io | veda |
🔊
|
tu | veda |
🔊
|
lui/lei/Lei | veda |
🔊
|
noi | vediamo |
🔊
|
voi | vediate |
🔊
|
loro | vedano |
🔊
|
Tempo semplice
vedere congiuntivo imperfetto |
||
io | vedessi |
🔊
|
tu | vedessi |
🔊
|
lui/lei/Lei | vedesse |
🔊
|
noi | vedessimo |
🔊
|
voi | vedeste |
🔊
|
loro | vedessero |
🔊
|
Tempo composto
vedere congiuntivo passato |
||
io | abbia visto |
🔊
|
tu | abbia visto |
🔊
|
lui/lei/Lei | abbia visto |
🔊
|
noi | abbiamo visto |
🔊
|
voi | abbiate visto |
🔊
|
loro | abbiano visto |
🔊
|
Tempo composto
vedere congiuntivo trapassato |
||
io | avessi visto |
🔊
|
tu | avessi visto |
🔊
|
lui/lei/Lei | avesse visto |
🔊
|
noi | avessimo visto |
🔊
|
voi | aveste visto |
🔊
|
loro | avessero visto |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale vedere. Podmiňovací způsob slovesa vedere
Tempo semplice
vedere condizionale presente |
||
io | vedrei |
🔊
|
tu | vedresti |
🔊
|
lui/lei/Lei | vedrebbe |
🔊
|
noi | vedremmo |
🔊
|
voi | vedreste |
🔊
|
loro | vedrebbero |
🔊
|
Tempo composto
vedere condizionale passato |
||
io | avrei visto |
🔊
|
tu | avresti visto |
🔊
|
lui/lei/Lei | avrebbe visto |
🔊
|
noi | avremmo visto |
🔊
|
voi | avreste visto |
🔊
|
loro | avrebbero visto |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo vedere. Rozkazovací způsob slovesa vedere
vedere imperativo |
||
tu | vedi |
🔊
|
noi | vediamo |
🔊
|
voi | vedete |
🔊
|
vedere congiuntivo esortativo |
||
Lei | veda |
🔊
|
Che lui/lei | veda |
🔊
|
Che loro | vedano |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!