🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha vanito le sue speranze. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    vanire :
    va||re : (accento grave)

    indicativo vanire. Oznamovací způsob slovesa vanire


    Tempo semplice

    vanire presente

    io vanisco
    🔊
    tu vanisci
    🔊
    lui/lei/Lei vanisce
    🔊
    noi vaniamo
    🔊
    voi vanite
    🔊
    loro vaniscono
    🔊
    Tempo semplice

    vanire imperfetto

    io vanivo
    🔊
    tu vanivi
    🔊
    lui/lei/Lei vaniva
    🔊
    noi vanivamo
    🔊
    voi vanivate
    🔊
    loro vanivano
    🔊

    Tempo semplice

    vanire futuro semplice

    io vanirò
    🔊
    tu vanirai
    🔊
    lui/lei/Lei vanirà
    🔊
    noi vaniremo
    🔊
    voi vanirete
    🔊
    loro vaniranno
    🔊
    Tempo semplice

    vanire passato remoto

    io vanii
    🔊
    tu vanisti
    🔊
    lui/lei/Lei vanì
    🔊
    noi vanimmo
    🔊
    voi vaniste
    🔊
    loro vanirono
    🔊

    Tempo composto

    vanire futuro anteriore

    io avrò vanito
    🔊
    tu avrai vanito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà vanito
    🔊
    noi avremo vanito
    🔊
    voi avrete vanito
    🔊
    loro avranno vanito
    🔊
    Tempo composto

    vanire passato prossimo

    io ho vanito
    🔊
    tu hai vanito
    🔊
    lui/lei/Lei ha vanito
    🔊
    noi abbiamo vanito
    🔊
    voi avete vanito
    🔊
    loro hanno vanito
    🔊

    Tempo composto

    vanire trapassato prossimo

    io avevo vanito
    🔊
    tu avevi vanito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva vanito
    🔊
    noi avevamo vanito
    🔊
    voi avevate vanito
    🔊
    loro avevano vanito
    🔊
    Tempo composto

    vanire trapassato remoto

    io ebbi vanito
    🔊
    tu avesti vanito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe vanito
    🔊
    noi avemmo vanito
    🔊
    voi aveste vanito
    🔊
    loro ebbero vanito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo vanire. Podmiňovací způsob slovesa vanire


    Tempo semplice

    vanire congiuntivo presente

    io vanisca
    🔊
    tu vanisca
    🔊
    lui/lei/Lei vanisca
    🔊
    noi vaniamo
    🔊
    voi vaniate
    🔊
    loro vaniscano
    🔊
    Tempo semplice

    vanire congiuntivo imperfetto

    io vanissi
    🔊
    tu vanissi
    🔊
    lui/lei/Lei vanisse
    🔊
    noi vanissimo
    🔊
    voi vaniste
    🔊
    loro vanissero
    🔊

    Tempo composto

    vanire congiuntivo passato

    io abbia vanito
    🔊
    tu abbia vanito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia vanito
    🔊
    noi abbiamo vanito
    🔊
    voi abbiate vanito
    🔊
    loro abbiano vanito
    🔊
    Tempo composto

    vanire congiuntivo trapassato

    io avessi vanito
    🔊
    tu avessi vanito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse vanito
    🔊
    noi avessimo vanito
    🔊
    voi aveste vanito
    🔊
    loro avessero vanito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale vanire. Podmiňovací způsob slovesa vanire


    Tempo semplice

    vanire condizionale presente

    io vanirei
    🔊
    tu vaniresti
    🔊
    lui/lei/Lei vanirebbe
    🔊
    noi vaniremmo
    🔊
    voi vanireste
    🔊
    loro vanerebbero
    🔊
    Tempo composto

    vanire condizionale passato

    io avrei vanito
    🔊
    tu avresti vanito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe vanito
    🔊
    noi avremmo vanito
    🔊
    voi avreste vanito
    🔊
    loro avrebbero vanito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo vanire. Rozkazovací způsob slovesa vanire


    vanire imperativo

    tu vani
    🔊
    noi vaniamo
    🔊
    voi vanite
    🔊

    vanire congiuntivo esortativo

    Lei vanisca
    🔊
    Che lui/lei vanisca
    🔊
    Che loro vaniscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!