🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Il neonato ha cominciato a vagire. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    vagire :
    va||re : (accento grave)

    indicativo vagire. Oznamovací způsob slovesa vagire


    Tempo semplice

    vagire presente

    io vagisco
    🔊
    tu vagisci
    🔊
    lui/lei/Lei vagisce
    🔊
    noi vagiamo
    🔊
    voi vagite
    🔊
    loro vagiscono
    🔊
    Tempo semplice

    vagire imperfetto

    io vagivo
    🔊
    tu vagivi
    🔊
    lui/lei/Lei vagiva
    🔊
    noi vagivamo
    🔊
    voi vagivate
    🔊
    loro vagivano
    🔊

    Tempo semplice

    vagire futuro semplice

    io vagirò
    🔊
    tu vagirai
    🔊
    lui/lei/Lei vagirà
    🔊
    noi vagiremo
    🔊
    voi vagirete
    🔊
    loro vagiranno
    🔊
    Tempo semplice

    vagire passato remoto

    io vagii
    🔊
    tu vagisti
    🔊
    lui/lei/Lei vagì
    🔊
    noi vagimmo
    🔊
    voi vagiste
    🔊
    loro vagirono
    🔊

    Tempo composto

    vagire futuro anteriore

    io avrò vagito
    🔊
    tu avrai vagito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà vagito
    🔊
    noi avremo vagito
    🔊
    voi avrete vagito
    🔊
    loro avranno vagito
    🔊
    Tempo composto

    vagire passato prossimo

    io ho vagito
    🔊
    tu hai vagito
    🔊
    lui/lei/Lei ha vagito
    🔊
    noi abbiamo vagito
    🔊
    voi avete vagito
    🔊
    loro hanno vagito
    🔊

    Tempo composto

    vagire trapassato prossimo

    io avevo vagito
    🔊
    tu avevi vagito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva vagito
    🔊
    noi avevamo vagito
    🔊
    voi avevate vagito
    🔊
    loro avevano vagito
    🔊
    Tempo composto

    vagire trapassato remoto

    io ebbi vagito
    🔊
    tu avesti vagito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe vagito
    🔊
    noi avemmo vagito
    🔊
    voi aveste vagito
    🔊
    loro ebbero vagito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo vagire. Podmiňovací způsob slovesa vagire


    Tempo semplice

    vagire congiuntivo presente

    io vagisca
    🔊
    tu vagisca
    🔊
    lui/lei/Lei vagisca
    🔊
    noi vagiamo
    🔊
    voi vagiate
    🔊
    loro vagiscano
    🔊
    Tempo semplice

    vagire congiuntivo imperfetto

    io vagissi
    🔊
    tu vagissi
    🔊
    lui/lei/Lei vagisse
    🔊
    noi vagissimo
    🔊
    voi vagiste
    🔊
    loro vagissero
    🔊

    Tempo composto

    vagire congiuntivo passato

    io abbia vagito
    🔊
    tu abbia vagito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia vagito
    🔊
    noi abbiamo vagito
    🔊
    voi abbiate vagito
    🔊
    loro abbiano vagito
    🔊
    Tempo composto

    vagire congiuntivo trapassato

    io avessi vagito
    🔊
    tu avessi vagito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse vagito
    🔊
    noi avessimo vagito
    🔊
    voi aveste vagito
    🔊
    loro avessero vagito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale vagire. Podmiňovací způsob slovesa vagire


    Tempo semplice

    vagire condizionale presente

    io vagirei
    🔊
    tu vagiresti
    🔊
    lui/lei/Lei vagirebbe
    🔊
    noi vagiremmo
    🔊
    voi vagireste
    🔊
    loro vagerebbero
    🔊
    Tempo composto

    vagire condizionale passato

    io avrei vagito
    🔊
    tu avresti vagito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe vagito
    🔊
    noi avremmo vagito
    🔊
    voi avreste vagito
    🔊
    loro avrebbero vagito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo vagire. Rozkazovací způsob slovesa vagire


    vagire imperativo

    tu vagi
    🔊
    noi vagiamo
    🔊
    voi vagite
    🔊

    vagire congiuntivo esortativo

    Lei vagisca
    🔊
    Che lui/lei vagisca
    🔊
    Che loro vagiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!