🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha urtato la mia macchina. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
    urtare :
    ur||re : (accento grave)

    indicativo urtare. Oznamovací způsob slovesa urtare


    Tempo semplice

    urtare presente

    io urto
    🔊
    tu urti
    🔊
    lui/lei/Lei urta
    🔊
    noi urtiamo
    🔊
    voi urtate
    🔊
    loro urtano
    🔊
    Tempo semplice

    urtare imperfetto

    io urtavo
    🔊
    tu urtavi
    🔊
    lui/lei/Lei urtava
    🔊
    noi urtavamo
    🔊
    voi urtavate
    🔊
    loro urtavano
    🔊

    Tempo semplice

    urtare futuro semplice

    io urterò
    🔊
    tu urterai
    🔊
    lui/lei/Lei urterà
    🔊
    noi urteremo
    🔊
    voi urterete
    🔊
    loro urteranno
    🔊
    Tempo semplice

    urtare passato remoto

    io urtai
    🔊
    tu urtasti
    🔊
    lui/lei/Lei urtò
    🔊
    noi urtammo
    🔊
    voi urtaste
    🔊
    loro urtarono
    🔊

    Tempo composto

    urtare futuro anteriore

    io avrò urtato
    🔊
    tu avrai urtato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà urtato
    🔊
    noi avremo urtato
    🔊
    voi avrete urtato
    🔊
    loro avranno urtato
    🔊
    Tempo composto

    urtare passato prossimo

    io ho urtato
    🔊
    tu hai urtato
    🔊
    lui/lei/Lei ha urtato
    🔊
    noi abbiamo urtato
    🔊
    voi avete urtato
    🔊
    loro hanno urtato
    🔊

    Tempo composto

    urtare trapassato prossimo

    io avevo urtato
    🔊
    tu avevi urtato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva urtato
    🔊
    noi avevamo urtato
    🔊
    voi avevate urtato
    🔊
    loro avevano urtato
    🔊
    Tempo composto

    urtare trapassato remoto

    io ebbi urtato
    🔊
    tu avesti urtato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe urtato
    🔊
    noi avemmo urtato
    🔊
    voi aveste urtato
    🔊
    loro ebbero urtato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo urtare. Podmiňovací způsob slovesa urtare


    Tempo semplice

    urtare congiuntivo presente

    io urti
    🔊
    tu urti
    🔊
    lui/lei/Lei urti
    🔊
    noi urtiamo
    🔊
    voi urtiate
    🔊
    loro urtino
    🔊
    Tempo semplice

    urtare congiuntivo imperfetto

    io urtassi
    🔊
    tu urtassi
    🔊
    lui/lei/Lei urtasse
    🔊
    noi urtassimo
    🔊
    voi urtaste
    🔊
    loro urtassero
    🔊

    Tempo composto

    urtare congiuntivo passato

    io abbia urtato
    🔊
    tu abbia urtato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia urtato
    🔊
    noi abbiamo urtato
    🔊
    voi abbiate urtato
    🔊
    loro abbiano urtato
    🔊
    Tempo composto

    urtare congiuntivo trapassato

    io avessi urtato
    🔊
    tu avessi urtato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse urtato
    🔊
    noi avessimo urtato
    🔊
    voi aveste urtato
    🔊
    loro avessero urtato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale urtare. Podmiňovací způsob slovesa urtare


    Tempo semplice

    urtare condizionale presente

    io urterei
    🔊
    tu urteresti
    🔊
    lui/lei/Lei urterebbe
    🔊
    noi urteremmo
    🔊
    voi urtereste
    🔊
    loro urterebbero
    🔊
    Tempo composto

    urtare condizionale passato

    io avrei urtato
    🔊
    tu avresti urtato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe urtato
    🔊
    noi avremmo urtato
    🔊
    voi avreste urtato
    🔊
    loro avrebbero urtato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo urtare. Rozkazovací způsob slovesa urtare


    urtare imperativo

    tu urta
    🔊
    noi urtiamo
    🔊
    voi urtate
    🔊

    urtare congiuntivo esortativo

    Lei urti
    🔊
    Che lui/lei urti
    🔊
    Che loro urtino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!