🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha unto il pane con olio. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    verbo irregolare
    ungere :
    ùn|ge|re : (accento grave)

    indicativo ungere. Oznamovací způsob slovesa ungere


    Tempo semplice

    ungere presente

    io ungo
    🔊
    tu ungi
    🔊
    lui/lei/Lei unge
    🔊
    noi ungiamo
    🔊
    voi ungete
    🔊
    loro ungono
    🔊
    Tempo semplice

    ungere imperfetto

    io ungevo
    🔊
    tu ungevi
    🔊
    lui/lei/Lei ungeva
    🔊
    noi ungevamo
    🔊
    voi ungevate
    🔊
    loro ungevano
    🔊

    Tempo semplice

    ungere futuro semplice

    io ungerò
    🔊
    tu ungerai
    🔊
    lui/lei/Lei ungerà
    🔊
    noi ungeremo
    🔊
    voi ungerete
    🔊
    loro ungeranno
    🔊
    Tempo semplice

    ungere passato remoto

    io unsi
    🔊
    tu ungesti
    🔊
    lui/lei/Lei unse
    🔊
    noi ungemmo
    🔊
    voi ungeste
    🔊
    loro unsero
    🔊

    Tempo composto

    ungere futuro anteriore

    io avrò unto
    🔊
    tu avrai unto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà unto
    🔊
    noi avremo unto
    🔊
    voi avrete unto
    🔊
    loro avranno unto
    🔊
    Tempo composto

    ungere passato prossimo

    io ho unto
    🔊
    tu hai unto
    🔊
    lui/lei/Lei ha unto
    🔊
    noi abbiamo unto
    🔊
    voi avete unto
    🔊
    loro hanno unto
    🔊

    Tempo composto

    ungere trapassato prossimo

    io avevo unto
    🔊
    tu avevi unto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva unto
    🔊
    noi avevamo unto
    🔊
    voi avevate unto
    🔊
    loro avevano unto
    🔊
    Tempo composto

    ungere trapassato remoto

    io ebbi unto
    🔊
    tu avesti unto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe unto
    🔊
    noi avemmo unto
    🔊
    voi aveste unto
    🔊
    loro ebbero unto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo ungere. Podmiňovací způsob slovesa ungere


    Tempo semplice

    ungere congiuntivo presente

    io unga
    🔊
    tu unga
    🔊
    lui/lei/Lei unga
    🔊
    noi ungiamo
    🔊
    voi ungiate
    🔊
    loro ungano
    🔊
    Tempo semplice

    ungere congiuntivo imperfetto

    io ungessi
    🔊
    tu ungessi
    🔊
    lui/lei/Lei ungesse
    🔊
    noi ungessimo
    🔊
    voi ungeste
    🔊
    loro ungessero
    🔊

    Tempo composto

    ungere congiuntivo passato

    io abbia unto
    🔊
    tu abbia unto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia unto
    🔊
    noi abbiamo unto
    🔊
    voi abbiate unto
    🔊
    loro abbiano unto
    🔊
    Tempo composto

    ungere congiuntivo trapassato

    io avessi unto
    🔊
    tu avessi unto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse unto
    🔊
    noi avessimo unto
    🔊
    voi aveste unto
    🔊
    loro avessero unto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale ungere. Podmiňovací způsob slovesa ungere


    Tempo semplice

    ungere condizionale presente

    io ungerei
    🔊
    tu ungeresti
    🔊
    lui/lei/Lei ungerebbe
    🔊
    noi ungeremmo
    🔊
    voi ungereste
    🔊
    loro ungerebbero
    🔊
    Tempo composto

    ungere condizionale passato

    io avrei unto
    🔊
    tu avresti unto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe unto
    🔊
    noi avremmo unto
    🔊
    voi avreste unto
    🔊
    loro avrebbero unto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo ungere. Rozkazovací způsob slovesa ungere


    ungere imperativo

    tu ungi
    🔊
    noi ungiamo
    🔊
    voi ungete
    🔊

    ungere congiuntivo esortativo

    Lei unga
    🔊
    Che lui/lei unga
    🔊
    Che loro ungano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!