🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Non volevano umiliare nessuno con le loro parole. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    umiliare :
    u|mi|lià|re : (accento grave)

    indicativo umiliare. Oznamovací způsob slovesa umiliare


    Tempo semplice

    umiliare presente

    io umilio
    🔊
    tu umili
    🔊
    lui/lei/Lei umilia
    🔊
    noi umiliamo
    🔊
    voi umiliate
    🔊
    loro umiliano
    🔊
    Tempo semplice

    umiliare imperfetto

    io umiliavo
    🔊
    tu umiliavi
    🔊
    lui/lei/Lei umiliava
    🔊
    noi umiliavamo
    🔊
    voi umiliavate
    🔊
    loro umiliavano
    🔊

    Tempo semplice

    umiliare futuro semplice

    io umilierò
    🔊
    tu umilierai
    🔊
    lui/lei/Lei umilierà
    🔊
    noi umilieremo
    🔊
    voi umilierete
    🔊
    loro umilieranno
    🔊
    Tempo semplice

    umiliare passato remoto

    io umiliai
    🔊
    tu umiliasti
    🔊
    lui/lei/Lei umiliò
    🔊
    noi umiliammo
    🔊
    voi umiliaste
    🔊
    loro umiliarono
    🔊

    Tempo composto

    umiliare futuro anteriore

    io avrò umiliato
    🔊
    tu avrai umiliato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà umiliato
    🔊
    noi avremo umiliato
    🔊
    voi avrete umiliato
    🔊
    loro avranno umiliato
    🔊
    Tempo composto

    umiliare passato prossimo

    io ho umiliato
    🔊
    tu hai umiliato
    🔊
    lui/lei/Lei ha umiliato
    🔊
    noi abbiamo umiliato
    🔊
    voi avete umiliato
    🔊
    loro hanno umiliato
    🔊

    Tempo composto

    umiliare trapassato prossimo

    io avevo umiliato
    🔊
    tu avevi umiliato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva umiliato
    🔊
    noi avevamo umiliato
    🔊
    voi avevate umiliato
    🔊
    loro avevano umiliato
    🔊
    Tempo composto

    umiliare trapassato remoto

    io ebbi umiliato
    🔊
    tu avesti umiliato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe umiliato
    🔊
    noi avemmo umiliato
    🔊
    voi aveste umiliato
    🔊
    loro ebbero umiliato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo umiliare. Podmiňovací způsob slovesa umiliare


    Tempo semplice

    umiliare congiuntivo presente

    io umili
    🔊
    tu umili
    🔊
    lui/lei/Lei umili
    🔊
    noi umiliamo
    🔊
    voi umiliate
    🔊
    loro umilino
    🔊
    Tempo semplice

    umiliare congiuntivo imperfetto

    io umiliassi
    🔊
    tu umiliassi
    🔊
    lui/lei/Lei umiliasse
    🔊
    noi umiliassimo
    🔊
    voi umiliaste
    🔊
    loro umiliassero
    🔊

    Tempo composto

    umiliare congiuntivo passato

    io abbia umiliato
    🔊
    tu abbia umiliato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia umiliato
    🔊
    noi abbiamo umiliato
    🔊
    voi abbiate umiliato
    🔊
    loro abbiano umiliato
    🔊
    Tempo composto

    umiliare congiuntivo trapassato

    io avessi umiliato
    🔊
    tu avessi umiliato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse umiliato
    🔊
    noi avessimo umiliato
    🔊
    voi aveste umiliato
    🔊
    loro avessero umiliato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale umiliare. Podmiňovací způsob slovesa umiliare


    Tempo semplice

    umiliare condizionale presente

    io umilierei
    🔊
    tu umilieresti
    🔊
    lui/lei/Lei umilierebbe
    🔊
    noi umilieremmo
    🔊
    voi umiliereste
    🔊
    loro umilierebbero
    🔊
    Tempo composto

    umiliare condizionale passato

    io avrei umiliato
    🔊
    tu avresti umiliato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe umiliato
    🔊
    noi avremmo umiliato
    🔊
    voi avreste umiliato
    🔊
    loro avrebbero umiliato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo umiliare. Rozkazovací způsob slovesa umiliare


    umiliare imperativo

    tu umilia
    🔊
    noi umiliamo
    🔊
    voi umiliate
    🔊

    umiliare congiuntivo esortativo

    Lei umili
    🔊
    Che lui/lei umili
    🔊
    Che loro umilino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!