🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha umidito la terra con un po’ d’acqua. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    umidire :
    u|mi||re : (accento grave)

    indicativo umidire. Oznamovací způsob slovesa umidire


    Tempo semplice

    umidire presente

    io umidisco
    🔊
    tu umidisci
    🔊
    lui/lei/Lei umidisce
    🔊
    noi umidiamo
    🔊
    voi umidite
    🔊
    loro umidiscono
    🔊
    Tempo semplice

    umidire imperfetto

    io umidivo
    🔊
    tu umidivi
    🔊
    lui/lei/Lei umidiva
    🔊
    noi umidivamo
    🔊
    voi umidivate
    🔊
    loro umidivano
    🔊

    Tempo semplice

    umidire futuro semplice

    io umidirò
    🔊
    tu umidirai
    🔊
    lui/lei/Lei umidirà
    🔊
    noi umidiremo
    🔊
    voi umidirete
    🔊
    loro umidiranno
    🔊
    Tempo semplice

    umidire passato remoto

    io umidii
    🔊
    tu umidisti
    🔊
    lui/lei/Lei umidì
    🔊
    noi umidimmo
    🔊
    voi umidiste
    🔊
    loro umidirono
    🔊

    Tempo composto

    umidire futuro anteriore

    io avrò umidito
    🔊
    tu avrai umidito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà umidito
    🔊
    noi avremo umidito
    🔊
    voi avrete umidito
    🔊
    loro avranno umidito
    🔊
    Tempo composto

    umidire passato prossimo

    io ho umidito
    🔊
    tu hai umidito
    🔊
    lui/lei/Lei ha umidito
    🔊
    noi abbiamo umidito
    🔊
    voi avete umidito
    🔊
    loro hanno umidito
    🔊

    Tempo composto

    umidire trapassato prossimo

    io avevo umidito
    🔊
    tu avevi umidito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva umidito
    🔊
    noi avevamo umidito
    🔊
    voi avevate umidito
    🔊
    loro avevano umidito
    🔊
    Tempo composto

    umidire trapassato remoto

    io ebbi umidito
    🔊
    tu avesti umidito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe umidito
    🔊
    noi avemmo umidito
    🔊
    voi aveste umidito
    🔊
    loro ebbero umidito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo umidire. Podmiňovací způsob slovesa umidire


    Tempo semplice

    umidire congiuntivo presente

    io umidisca
    🔊
    tu umidisca
    🔊
    lui/lei/Lei umidisca
    🔊
    noi umidiamo
    🔊
    voi umidiate
    🔊
    loro umidiscano
    🔊
    Tempo semplice

    umidire congiuntivo imperfetto

    io umidissi
    🔊
    tu umidissi
    🔊
    lui/lei/Lei umidisse
    🔊
    noi umidissimo
    🔊
    voi umidiste
    🔊
    loro umidissero
    🔊

    Tempo composto

    umidire congiuntivo passato

    io abbia umidito
    🔊
    tu abbia umidito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia umidito
    🔊
    noi abbiamo umidito
    🔊
    voi abbiate umidito
    🔊
    loro abbiano umidito
    🔊
    Tempo composto

    umidire congiuntivo trapassato

    io avessi umidito
    🔊
    tu avessi umidito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse umidito
    🔊
    noi avessimo umidito
    🔊
    voi aveste umidito
    🔊
    loro avessero umidito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale umidire. Podmiňovací způsob slovesa umidire


    Tempo semplice

    umidire condizionale presente

    io umidirei
    🔊
    tu umidiresti
    🔊
    lui/lei/Lei umidirebbe
    🔊
    noi umidiremmo
    🔊
    voi umidireste
    🔊
    loro umiderebbero
    🔊
    Tempo composto

    umidire condizionale passato

    io avrei umidito
    🔊
    tu avresti umidito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe umidito
    🔊
    noi avremmo umidito
    🔊
    voi avreste umidito
    🔊
    loro avrebbero umidito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo umidire. Rozkazovací způsob slovesa umidire


    umidire imperativo

    tu umidi
    🔊
    noi umidiamo
    🔊
    voi umidite
    🔊

    umidire congiuntivo esortativo

    Lei umidisca
    🔊
    Che lui/lei umidisca
    🔊
    Che loro umidiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!