🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha ubbidito agli ordini. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    ubbidire :
    ub|bi||re : (accento grave)

    indicativo ubbidire. Oznamovací způsob slovesa ubbidire


    Tempo semplice

    Presente ubbidire

    io ubbidisco
    🔊
    tu ubbidisci
    🔊
    lui/lei/Lei ubbidisce
    🔊
    noi ubbidiamo
    🔊
    voi ubbidite
    🔊
    loro ubbidiscono
    🔊
    Tempo semplice

    Imperfetto ubbidire

    io ubbidivo
    🔊
    tu ubbidivi
    🔊
    lui/lei/Lei ubbidiva
    🔊
    noi ubbidivamo
    🔊
    voi ubbidivate
    🔊
    loro ubbidivano
    🔊

    Tempo semplice

    Futuro semplice ubbidire

    io ubbidirò
    🔊
    tu ubbidirai
    🔊
    lui/lei/Lei ubbidirà
    🔊
    noi ubbidiremo
    🔊
    voi ubbidirete
    🔊
    loro ubbidiranno
    🔊
    Tempo semplice

    Passato remoto ubbidire

    io ubbidii
    🔊
    tu ubbidisti
    🔊
    lui/lei/Lei ubbidì
    🔊
    noi ubbidimmo
    🔊
    voi ubbidiste
    🔊
    loro ubbidirono
    🔊

    Tempo composto

    Futuro anteriore ubbidire

    io avrò ubbidito
    🔊
    tu avrai ubbidito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà ubbidito
    🔊
    noi avremo ubbidito
    🔊
    voi avrete ubbidito
    🔊
    loro avranno ubbidito
    🔊
    Tempo composto

    Passato prossimo ubbidire

    io ho ubbidito
    🔊
    tu hai ubbidito
    🔊
    lui/lei/Lei ha ubbidito
    🔊
    noi abbiamo ubbidito
    🔊
    voi avete ubbidito
    🔊
    loro hanno ubbidito
    🔊

    Tempo composto

    Trapassato prossimo ubbidire

    io avevo ubbidito
    🔊
    tu avevi ubbidito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva ubbidito
    🔊
    noi avevamo ubbidito
    🔊
    voi avevate ubbidito
    🔊
    loro avevano ubbidito
    🔊
    Tempo composto

    Trapassato remoto ubbidire

    io ebbi ubbidito
    🔊
    tu avesti ubbidito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe ubbidito
    🔊
    noi avemmo ubbidito
    🔊
    voi aveste ubbidito
    🔊
    loro ebbero ubbidito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo ubbidire. Podmiňovací způsob slovesa ubbidire


    Tempo semplice

    Congiuntivo presente ubbidire

    io ubbidisca
    🔊
    tu ubbidisca
    🔊
    lui/lei/Lei ubbidisca
    🔊
    noi ubbidiamo
    🔊
    voi ubbidiate
    🔊
    loro ubbidiscano
    🔊
    Tempo semplice

    Congiuntivo imperfetto ubbidire

    io ubbidissi
    🔊
    tu ubbidissi
    🔊
    lui/lei/Lei ubbidisse
    🔊
    noi ubbidissimo
    🔊
    voi ubbidiste
    🔊
    loro ubbidissero
    🔊

    Tempo composto

    Congiuntivo passato ubbidire

    io abbia ubbidito
    🔊
    tu abbia ubbidito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia ubbidito
    🔊
    noi abbiamo ubbidito
    🔊
    voi abbiate ubbidito
    🔊
    loro abbiano ubbidito
    🔊
    Tempo composto

    Congiuntivo trapassato ubbidire

    io avessi ubbidito
    🔊
    tu avessi ubbidito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse ubbidito
    🔊
    noi avessimo ubbidito
    🔊
    voi aveste ubbidito
    🔊
    loro avessero ubbidito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale ubbidire. Podmiňovací způsob slovesa ubbidire


    Tempo semplice

    Condizionale presente ubbidire

    io ubbidirei
    🔊
    tu ubbidiresti
    🔊
    lui/lei/Lei ubbidirebbe
    🔊
    noi ubbidiremmo
    🔊
    voi ubbidireste
    🔊
    loro ubbiderebbero
    🔊
    Tempo composto

    Condizionale passato ubbidire

    io avrei ubbidito
    🔊
    tu avresti ubbidito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe ubbidito
    🔊
    noi avremmo ubbidito
    🔊
    voi avreste ubbidito
    🔊
    loro avrebbero ubbidito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo ubbidire. Rozkazovací způsob slovesa ubbidire


    Imperativo ubbidire

    tu ubbidisci
    🔊
    noi ubbidiamo
    🔊
    voi ubbidite
    🔊

    Congiuntivo ubbidire

    Lei ubbidisca
    🔊
    Che lui/lei ubbidisca
    🔊
    Che loro ubbidiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!