🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Il cielo ha tuonato prima della tempesta. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    tuonare :
    tuo||re : (accento grave)

    indicativo tuonare. Oznamovací způsob slovesa tuonare


    Tempo semplice

    tuonare presente

    io tuono
    🔊
    tu tuoni
    🔊
    lui/lei/Lei tuona
    🔊
    noi tuoniamo
    🔊
    voi tuonate
    🔊
    loro tuonano
    🔊
    Tempo semplice

    tuonare imperfetto

    io tuonavo
    🔊
    tu tuonavi
    🔊
    lui/lei/Lei tuonava
    🔊
    noi tuonavamo
    🔊
    voi tuonavate
    🔊
    loro tuonavano
    🔊

    Tempo semplice

    tuonare futuro semplice

    io tuonerò
    🔊
    tu tuonerai
    🔊
    lui/lei/Lei tuonerà
    🔊
    noi tuoneremo
    🔊
    voi tuonerete
    🔊
    loro tuoneranno
    🔊
    Tempo semplice

    tuonare passato remoto

    io tuonai
    🔊
    tu tuonasti
    🔊
    lui/lei/Lei tuonò
    🔊
    noi tuonammo
    🔊
    voi tuonaste
    🔊
    loro tuonarono
    🔊

    Tempo composto

    tuonare futuro anteriore

    io avrò tuonato
    🔊
    tu avrai tuonato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà tuonato
    🔊
    noi avremo tuonato
    🔊
    voi avrete tuonato
    🔊
    loro avranno tuonato
    🔊
    Tempo composto

    tuonare passato prossimo

    io ho tuonato
    🔊
    tu hai tuonato
    🔊
    lui/lei/Lei ha tuonato
    🔊
    noi abbiamo tuonato
    🔊
    voi avete tuonato
    🔊
    loro hanno tuonato
    🔊

    Tempo composto

    tuonare trapassato prossimo

    io avevo tuonato
    🔊
    tu avevi tuonato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva tuonato
    🔊
    noi avevamo tuonato
    🔊
    voi avevate tuonato
    🔊
    loro avevano tuonato
    🔊
    Tempo composto

    tuonare trapassato remoto

    io ebbi tuonato
    🔊
    tu avesti tuonato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe tuonato
    🔊
    noi avemmo tuonato
    🔊
    voi aveste tuonato
    🔊
    loro ebbero tuonato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo tuonare. Podmiňovací způsob slovesa tuonare


    Tempo semplice

    tuonare congiuntivo presente

    io tuoni
    🔊
    tu tuoni
    🔊
    lui/lei/Lei tuoni
    🔊
    noi tuoniamo
    🔊
    voi tuoniate
    🔊
    loro tuonino
    🔊
    Tempo semplice

    tuonare congiuntivo imperfetto

    io tuonassi
    🔊
    tu tuonassi
    🔊
    lui/lei/Lei tuonasse
    🔊
    noi tuonassimo
    🔊
    voi tuonaste
    🔊
    loro tuonassero
    🔊

    Tempo composto

    tuonare congiuntivo passato

    io abbia tuonato
    🔊
    tu abbia tuonato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia tuonato
    🔊
    noi abbiamo tuonato
    🔊
    voi abbiate tuonato
    🔊
    loro abbiano tuonato
    🔊
    Tempo composto

    tuonare congiuntivo trapassato

    io avessi tuonato
    🔊
    tu avessi tuonato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse tuonato
    🔊
    noi avessimo tuonato
    🔊
    voi aveste tuonato
    🔊
    loro avessero tuonato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale tuonare. Podmiňovací způsob slovesa tuonare


    Tempo semplice

    tuonare condizionale presente

    io tuonerei
    🔊
    tu tuoneresti
    🔊
    lui/lei/Lei tuonerebbe
    🔊
    noi tuoneremmo
    🔊
    voi tuonereste
    🔊
    loro tuonerebbero
    🔊
    Tempo composto

    tuonare condizionale passato

    io avrei tuonato
    🔊
    tu avresti tuonato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe tuonato
    🔊
    noi avremmo tuonato
    🔊
    voi avreste tuonato
    🔊
    loro avrebbero tuonato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo tuonare. Rozkazovací způsob slovesa tuonare


    tuonare imperativo

    tu tuona
    🔊
    noi tuoniamo
    🔊
    voi tuonate
    🔊

    tuonare congiuntivo esortativo

    Lei tuoni
    🔊
    Che lui/lei tuoni
    🔊
    Che loro tuonino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!