🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha tenuto un discorso davanti a una grande folla. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    verbo irregolare
    tenere :
    te||re : (accento acuto)

    indicativo tenere. Oznamovací způsob slovesa tenere


    Tempo semplice

    tenere presente

    io tengo
    🔊
    tu tieni
    🔊
    lui/lei/Lei tiene
    🔊
    noi teniamo
    🔊
    voi tenete
    🔊
    loro tengono
    🔊
    Tempo semplice

    tenere imperfetto

    io tenevo
    🔊
    tu tenevi
    🔊
    lui/lei/Lei teneva
    🔊
    noi tenevamo
    🔊
    voi tenevate
    🔊
    loro tenevano
    🔊

    Tempo semplice

    tenere futuro semplice

    io terrò
    🔊
    tu terrai
    🔊
    lui/lei/Lei terrà
    🔊
    noi terremo
    🔊
    voi terrete
    🔊
    loro terranno
    🔊
    Tempo semplice

    tenere passato remoto

    io tenni, tenetti
    🔊
    tu tenesti
    🔊
    lui/lei/Lei tenne
    🔊
    noi tenemmo
    🔊
    voi teneste
    🔊
    loro tennero
    🔊

    Tempo composto

    tenere futuro anteriore

    io avrò tenuto
    🔊
    tu avrai tenuto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà tenuto
    🔊
    noi avremo tenuto
    🔊
    voi avrete tenuto
    🔊
    loro avranno tenuto
    🔊
    Tempo composto

    tenere passato prossimo

    io ho tenuto
    🔊
    tu hai tenuto
    🔊
    lui/lei/Lei ha tenuto
    🔊
    noi abbiamo tenuto
    🔊
    voi avete tenuto
    🔊
    loro hanno tenuto
    🔊

    Tempo composto

    tenere trapassato prossimo

    io avevo tenuto
    🔊
    tu avevi tenuto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva tenuto
    🔊
    noi avevamo tenuto
    🔊
    voi avevate tenuto
    🔊
    loro avevano tenuto
    🔊
    Tempo composto

    tenere trapassato remoto

    io ebbi tenuto
    🔊
    tu avesti tenuto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe tenuto
    🔊
    noi avemmo tenuto
    🔊
    voi aveste tenuto
    🔊
    loro ebbero tenuto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo tenere. Podmiňovací způsob slovesa tenere


    Tempo semplice

    tenere congiuntivo presente

    io tenga
    🔊
    tu tenga
    🔊
    lui/lei/Lei tenga
    🔊
    noi teniamo
    🔊
    voi teniate
    🔊
    loro tengano
    🔊
    Tempo semplice

    tenere congiuntivo imperfetto

    io tenessi
    🔊
    tu tenessi
    🔊
    lui/lei/Lei tenesse
    🔊
    noi tenessimo
    🔊
    voi teneste
    🔊
    loro tenessero
    🔊

    Tempo composto

    tenere congiuntivo passato

    io abbia tenuto
    🔊
    tu abbia tenuto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia tenuto
    🔊
    noi abbiamo tenuto
    🔊
    voi abbiate tenuto
    🔊
    loro abbiano tenuto
    🔊
    Tempo composto

    tenere congiuntivo trapassato

    io avessi tenuto
    🔊
    tu avessi tenuto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse tenuto
    🔊
    noi avessimo tenuto
    🔊
    voi aveste tenuto
    🔊
    loro avessero tenuto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale tenere. Podmiňovací způsob slovesa tenere


    Tempo semplice

    tenere condizionale presente

    io terrei
    🔊
    tu terresti
    🔊
    lui/lei/Lei terrebbe
    🔊
    noi terremmo
    🔊
    voi terreste
    🔊
    loro terrebbero
    🔊
    Tempo composto

    tenere condizionale passato

    io avrei tenuto
    🔊
    tu avresti tenuto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe tenuto
    🔊
    noi avremmo tenuto
    🔊
    voi avreste tenuto
    🔊
    loro avrebbero tenuto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo tenere. Rozkazovací způsob slovesa tenere


    tenere imperativo

    tu tieni
    🔊
    noi teniamo
    🔊
    voi tenete
    🔊

    tenere congiuntivo esortativo

    Lei tenga
    🔊
    Che lui/lei tenga
    🔊
    Che loro tengano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!