🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha sviato l’attenzione. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    sviare :
    svi|à|re : (accento grave)

    indicativo sviare. Oznamovací způsob slovesa sviare


    Tempo semplice

    sviare presente

    io svio
    🔊
    tu svii
    🔊
    lui/lei/Lei svia
    🔊
    noi sviamo
    🔊
    voi sviate
    🔊
    loro sviano
    🔊
    Tempo semplice

    sviare imperfetto

    io sviavo
    🔊
    tu sviavi
    🔊
    lui/lei/Lei sviava
    🔊
    noi sviavamo
    🔊
    voi sviavate
    🔊
    loro sviavano
    🔊

    Tempo semplice

    sviare futuro semplice

    io svierò
    🔊
    tu svierai
    🔊
    lui/lei/Lei svierà
    🔊
    noi svieremo
    🔊
    voi svierete
    🔊
    loro svieranno
    🔊
    Tempo semplice

    sviare passato remoto

    io sviai
    🔊
    tu sviasti
    🔊
    lui/lei/Lei sviò
    🔊
    noi sviammo
    🔊
    voi sviaste
    🔊
    loro sviarono
    🔊

    Tempo composto

    sviare futuro anteriore

    io avrò sviato
    🔊
    tu avrai sviato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà sviato
    🔊
    noi avremo sviato
    🔊
    voi avrete sviato
    🔊
    loro avranno sviato
    🔊
    Tempo composto

    sviare passato prossimo

    io ho sviato
    🔊
    tu hai sviato
    🔊
    lui/lei/Lei ha sviato
    🔊
    noi abbiamo sviato
    🔊
    voi avete sviato
    🔊
    loro hanno sviato
    🔊

    Tempo composto

    sviare trapassato prossimo

    io avevo sviato
    🔊
    tu avevi sviato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva sviato
    🔊
    noi avevamo sviato
    🔊
    voi avevate sviato
    🔊
    loro avevano sviato
    🔊
    Tempo composto

    sviare trapassato remoto

    io ebbi sviato
    🔊
    tu avesti sviato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe sviato
    🔊
    noi avemmo sviato
    🔊
    voi aveste sviato
    🔊
    loro ebbero sviato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo sviare. Podmiňovací způsob slovesa sviare


    Tempo semplice

    sviare congiuntivo presente

    io svii
    🔊
    tu svii
    🔊
    lui/lei/Lei svii
    🔊
    noi sviamo
    🔊
    voi sviate
    🔊
    loro sviino
    🔊
    Tempo semplice

    sviare congiuntivo imperfetto

    io sviassi
    🔊
    tu sviassi
    🔊
    lui/lei/Lei sviasse
    🔊
    noi sviassimo
    🔊
    voi sviaste
    🔊
    loro sviassero
    🔊

    Tempo composto

    sviare congiuntivo passato

    io abbia sviato
    🔊
    tu abbia sviato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia sviato
    🔊
    noi abbiamo sviato
    🔊
    voi abbiate sviato
    🔊
    loro abbiano sviato
    🔊
    Tempo composto

    sviare congiuntivo trapassato

    io avessi sviato
    🔊
    tu avessi sviato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse sviato
    🔊
    noi avessimo sviato
    🔊
    voi aveste sviato
    🔊
    loro avessero sviato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale sviare. Podmiňovací způsob slovesa sviare


    Tempo semplice

    sviare condizionale presente

    io svierei
    🔊
    tu svieresti
    🔊
    lui/lei/Lei svierebbe
    🔊
    noi svieremmo
    🔊
    voi sviereste
    🔊
    loro svierebbero
    🔊
    Tempo composto

    sviare condizionale passato

    io avrei sviato
    🔊
    tu avresti sviato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe sviato
    🔊
    noi avremmo sviato
    🔊
    voi avreste sviato
    🔊
    loro avrebbero sviato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo sviare. Rozkazovací způsob slovesa sviare


    sviare imperativo

    tu svia
    🔊
    noi sviamo
    🔊
    voi sviate
    🔊

    sviare congiuntivo esortativo

    Lei svii
    🔊
    Che lui/lei svii
    🔊
    Che loro sviino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!