🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno sumato le forze per il bene comune. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    verbo irregolare
    sumere :
    |me|re : (accento grave)

    indicativo sumere. Oznamovací způsob slovesa sumere


    Tempo semplice

    sumere presente

    io sumo
    🔊
    tu sumi
    🔊
    lui/lei/Lei sume
    🔊
    noi sumiamo
    🔊
    voi sumete
    🔊
    loro sumono
    🔊
    Tempo semplice

    sumere imperfetto

    io sumevo
    🔊
    tu sumevi
    🔊
    lui/lei/Lei sumeva
    🔊
    noi sumevamo
    🔊
    voi sumevate
    🔊
    loro sumevano
    🔊

    Tempo semplice

    sumere futuro semplice

    io sumerò
    🔊
    tu sumerai
    🔊
    lui/lei/Lei sumerà
    🔊
    noi sumeremo
    🔊
    voi sumerete
    🔊
    loro sumeranno
    🔊
    Tempo semplice

    sumere passato remoto

    io sunsi
    🔊
    tu sumesti
    🔊
    lui/lei/Lei sunse
    🔊
    noi sumemmo
    🔊
    voi sumeste
    🔊
    loro sunsero
    🔊

    Tempo composto

    sumere futuro anteriore

    io avrò sunto
    🔊
    tu avrai sunto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà sunto
    🔊
    noi avremo sunto
    🔊
    voi avrete sunto
    🔊
    loro avranno sunto
    🔊
    Tempo composto

    sumere passato prossimo

    io ho sunto
    🔊
    tu hai sunto
    🔊
    lui/lei/Lei ha sunto
    🔊
    noi abbiamo sunto
    🔊
    voi avete sunto
    🔊
    loro hanno sunto
    🔊

    Tempo composto

    sumere trapassato prossimo

    io avevo sunto
    🔊
    tu avevi sunto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva sunto
    🔊
    noi avevamo sunto
    🔊
    voi avevate sunto
    🔊
    loro avevano sunto
    🔊
    Tempo composto

    sumere trapassato remoto

    io ebbi sunto
    🔊
    tu avesti sunto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe sunto
    🔊
    noi avemmo sunto
    🔊
    voi aveste sunto
    🔊
    loro ebbero sunto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo sumere. Podmiňovací způsob slovesa sumere


    Tempo semplice

    sumere congiuntivo presente

    io suma
    🔊
    tu suma
    🔊
    lui/lei/Lei suma
    🔊
    noi sumiamo
    🔊
    voi sumiate
    🔊
    loro sumano
    🔊
    Tempo semplice

    sumere congiuntivo imperfetto

    io sumessi
    🔊
    tu sumessi
    🔊
    lui/lei/Lei sumesse
    🔊
    noi sumessimo
    🔊
    voi sumeste
    🔊
    loro sumessero
    🔊

    Tempo composto

    sumere congiuntivo passato

    io abbia sunto
    🔊
    tu abbia sunto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia sunto
    🔊
    noi abbiamo sunto
    🔊
    voi abbiate sunto
    🔊
    loro abbiano sunto
    🔊
    Tempo composto

    sumere congiuntivo trapassato

    io avessi sunto
    🔊
    tu avessi sunto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse sunto
    🔊
    noi avessimo sunto
    🔊
    voi aveste sunto
    🔊
    loro avessero sunto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale sumere. Podmiňovací způsob slovesa sumere


    Tempo semplice

    sumere condizionale presente

    io sumerei
    🔊
    tu sumeresti
    🔊
    lui/lei/Lei sumerebbe
    🔊
    noi sumeremmo
    🔊
    voi sumereste
    🔊
    loro sumerebbero
    🔊
    Tempo composto

    sumere condizionale passato

    io avrei sunto
    🔊
    tu avresti sunto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe sunto
    🔊
    noi avremmo sunto
    🔊
    voi avreste sunto
    🔊
    loro avrebbero sunto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo sumere. Rozkazovací způsob slovesa sumere


    sumere imperativo

    tu sumi
    🔊
    noi sumiamo
    🔊
    voi sumete
    🔊

    sumere congiuntivo esortativo

    Lei suma
    🔊
    Che lui/lei suma
    🔊
    Che loro sumano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!