🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha subito un grande cambiamento. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
    subire :
    su||re : (accento grave)

    indicativo subire. Oznamovací způsob slovesa subire


    Tempo semplice

    subire presente

    io subisco
    🔊
    tu subisci
    🔊
    lui/lei/Lei subisce
    🔊
    noi subiamo
    🔊
    voi subite
    🔊
    loro subiscono
    🔊
    Tempo semplice

    subire imperfetto

    io subivo
    🔊
    tu subivi
    🔊
    lui/lei/Lei subiva
    🔊
    noi subivamo
    🔊
    voi subivate
    🔊
    loro subivano
    🔊

    Tempo semplice

    subire futuro semplice

    io subirò
    🔊
    tu subirai
    🔊
    lui/lei/Lei subirà
    🔊
    noi subiremo
    🔊
    voi subirete
    🔊
    loro subiranno
    🔊
    Tempo semplice

    subire passato remoto

    io subii
    🔊
    tu subisti
    🔊
    lui/lei/Lei subì
    🔊
    noi subimmo
    🔊
    voi subiste
    🔊
    loro subirono
    🔊

    Tempo composto

    subire futuro anteriore

    io avrò subito
    🔊
    tu avrai subito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà subito
    🔊
    noi avremo subito
    🔊
    voi avrete subito
    🔊
    loro avranno subito
    🔊
    Tempo composto

    subire passato prossimo

    io ho subito
    🔊
    tu hai subito
    🔊
    lui/lei/Lei ha subito
    🔊
    noi abbiamo subito
    🔊
    voi avete subito
    🔊
    loro hanno subito
    🔊

    Tempo composto

    subire trapassato prossimo

    io avevo subito
    🔊
    tu avevi subito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva subito
    🔊
    noi avevamo subito
    🔊
    voi avevate subito
    🔊
    loro avevano subito
    🔊
    Tempo composto

    subire trapassato remoto

    io ebbi subito
    🔊
    tu avesti subito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe subito
    🔊
    noi avemmo subito
    🔊
    voi aveste subito
    🔊
    loro ebbero subito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo subire. Podmiňovací způsob slovesa subire


    Tempo semplice

    subire congiuntivo presente

    io subisca
    🔊
    tu subisca
    🔊
    lui/lei/Lei subisca
    🔊
    noi subiamo
    🔊
    voi subiate
    🔊
    loro subiscano
    🔊
    Tempo semplice

    subire congiuntivo imperfetto

    io subissi
    🔊
    tu subissi
    🔊
    lui/lei/Lei subisse
    🔊
    noi subissimo
    🔊
    voi subiste
    🔊
    loro subissero
    🔊

    Tempo composto

    subire congiuntivo passato

    io abbia subito
    🔊
    tu abbia subito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia subito
    🔊
    noi abbiamo subito
    🔊
    voi abbiate subito
    🔊
    loro abbiano subito
    🔊
    Tempo composto

    subire congiuntivo trapassato

    io avessi subito
    🔊
    tu avessi subito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse subito
    🔊
    noi avessimo subito
    🔊
    voi aveste subito
    🔊
    loro avessero subito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale subire. Podmiňovací způsob slovesa subire


    Tempo semplice

    subire condizionale presente

    io subirei
    🔊
    tu subiresti
    🔊
    lui/lei/Lei subirebbe
    🔊
    noi subiremmo
    🔊
    voi subireste
    🔊
    loro suberebbero
    🔊
    Tempo composto

    subire condizionale passato

    io avrei subito
    🔊
    tu avresti subito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe subito
    🔊
    noi avremmo subito
    🔊
    voi avreste subito
    🔊
    loro avrebbero subito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo subire. Rozkazovací způsob slovesa subire


    subire imperativo

    tu subi
    🔊
    noi subiamo
    🔊
    voi subite
    🔊

    subire congiuntivo esortativo

    Lei subisca
    🔊
    Che lui/lei subisca
    🔊
    Che loro subiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!