🔍
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha storto la bocca per il dolore. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    verbo irregolare
    storcere : zkřivit, zkreslit
    stòr|ce|re : (accento grave)

    indicativo storcere. Oznamovací způsob slovesa storcere


    Tempo semplice

    Presente storcere

    io storco
    🔊
    tu storci
    🔊
    lui/lei/Lei storce
    🔊
    noi storciamo
    🔊
    voi storcete
    🔊
    loro storcono
    🔊
    Tempo semplice

    Imperfetto storcere

    io storcevo
    🔊
    tu storcevi
    🔊
    lui/lei/Lei storceva
    🔊
    noi storcevamo
    🔊
    voi storcevate
    🔊
    loro storcevano
    🔊

    Tempo semplice

    Futuro semplice storcere

    io storcerò
    🔊
    tu storcerai
    🔊
    lui/lei/Lei storcerà
    🔊
    noi storceremo
    🔊
    voi storcerete
    🔊
    loro storceranno
    🔊
    Tempo semplice

    Passato remoto storcere

    io storsi
    🔊
    tu storcesti
    🔊
    lui/lei/Lei storse
    🔊
    noi storcemmo
    🔊
    voi storceste
    🔊
    loro storsero
    🔊

    Tempo composto

    Futuro anteriore storcere

    io avrò storto
    🔊
    tu avrai storto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà storto
    🔊
    noi avremo storto
    🔊
    voi avrete storto
    🔊
    loro avranno storto
    🔊
    Tempo composto

    Passato prossimo storcere

    io ho storto
    🔊
    tu hai storto
    🔊
    lui/lei/Lei ha storto
    🔊
    noi abbiamo storto
    🔊
    voi avete storto
    🔊
    loro hanno storto
    🔊

    Tempo composto

    Trapassato prossimo storcere

    io avevo storto
    🔊
    tu avevi storto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva storto
    🔊
    noi avevamo storto
    🔊
    voi avevate storto
    🔊
    loro avevano storto
    🔊
    Tempo composto

    Trapassato remoto storcere

    io ebbi storto
    🔊
    tu avesti storto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe storto
    🔊
    noi avemmo storto
    🔊
    voi aveste storto
    🔊
    loro ebbero storto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo storcere. Podmiňovací způsob slovesa storcere


    Tempo semplice

    Congiuntivo presente storcere

    io storca
    🔊
    tu storca
    🔊
    lui/lei/Lei storca
    🔊
    noi storciamo
    🔊
    voi storciate
    🔊
    loro storcano
    🔊
    Tempo semplice

    Congiuntivo imperfetto storcere

    io storcessi
    🔊
    tu storcessi
    🔊
    lui/lei/Lei storcesse
    🔊
    noi storcessimo
    🔊
    voi storceste
    🔊
    loro storcessero
    🔊

    Tempo composto

    Congiuntivo passato storcere

    io abbia storto
    🔊
    tu abbia storto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia storto
    🔊
    noi abbiamo storto
    🔊
    voi abbiate storto
    🔊
    loro abbiano storto
    🔊
    Tempo composto

    Congiuntivo trapassato storcere

    io avessi storto
    🔊
    tu avessi storto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse storto
    🔊
    noi avessimo storto
    🔊
    voi aveste storto
    🔊
    loro avessero storto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale storcere. Podmiňovací způsob slovesa storcere


    Tempo semplice

    Condizionale presente storcere

    io storcerei
    🔊
    tu storceresti
    🔊
    lui/lei/Lei storcerebbe
    🔊
    noi storceremmo
    🔊
    voi storcereste
    🔊
    loro storcerebbero
    🔊
    Tempo composto

    Condizionale passato storcere

    io avrei storto
    🔊
    tu avresti storto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe storto
    🔊
    noi avremmo storto
    🔊
    voi avreste storto
    🔊
    loro avrebbero storto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo storcere. Rozkazovací způsob slovesa storcere


    Imperativo storcere

    tu storci
    🔊
    noi storciamo
    🔊
    voi storcete
    🔊

    Congiuntivo storcere

    Lei storca
    🔊
    Che lui/lei storca
    🔊
    Che loro storcano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, naš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!