🔍
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    stancare : unavovat
    :

    indicativo stancare. Oznamovací způsob slovesa stancare


    Tempo semplice

    Presente stancare

    io stanco
    🔊
    tu stanchi
    🔊
    lui/lei/Lei stanca
    🔊
    noi stanchiamo
    🔊
    voi stancate
    🔊
    loro stancano
    🔊
    Tempo semplice

    Imperfetto stancare

    io stancavo
    🔊
    tu stancavi
    🔊
    lui/lei/Lei stancava
    🔊
    noi stancavamo
    🔊
    voi stancavate
    🔊
    loro stancavano
    🔊

    Tempo semplice

    Futuro semplice stancare

    io stancherò
    🔊
    tu stancherai
    🔊
    lui/lei/Lei stancherà
    🔊
    noi stancheremo
    🔊
    voi stancherete
    🔊
    loro stancheranno
    🔊
    Tempo semplice

    Passato remoto stancare

    io stancai
    🔊
    tu stancasti
    🔊
    lui/lei/Lei stancò
    🔊
    noi stancammo
    🔊
    voi stancaste
    🔊
    loro stancarono
    🔊

    Tempo composto

    Futuro anteriore stancare

    io avrò stancato
    🔊
    tu avrai stancato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà stancato
    🔊
    noi avremo stancato
    🔊
    voi avrete stancato
    🔊
    loro avranno stancato
    🔊
    Tempo composto

    Passato prossimo stancare

    io ho stancato
    🔊
    tu hai stancato
    🔊
    lui/lei/Lei ha stancato
    🔊
    noi abbiamo stancato
    🔊
    voi avete stancato
    🔊
    loro hanno stancato
    🔊

    Tempo composto

    Trapassato prossimo stancare

    io avevo stancato
    🔊
    tu avevi stancato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva stancato
    🔊
    noi avevamo stancato
    🔊
    voi avevate stancato
    🔊
    loro avevano stancato
    🔊
    Tempo composto

    Trapassato remoto stancare

    io ebbi stancato
    🔊
    tu avesti stancato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe stancato
    🔊
    noi avemmo stancato
    🔊
    voi aveste stancato
    🔊
    loro ebbero stancato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo stancare. Podmiňovací způsob slovesa stancare


    Tempo semplice

    Congiuntivo presente stancare

    io stanchi
    🔊
    tu stanchi
    🔊
    lui/lei/Lei stanchi
    🔊
    noi stanchiamo
    🔊
    voi stanchiate
    🔊
    loro stanchino
    🔊
    Tempo semplice

    Congiuntivo imperfetto stancare

    io stancassi
    🔊
    tu stancassi
    🔊
    lui/lei/Lei stancasse
    🔊
    noi stancassimo
    🔊
    voi stancaste
    🔊
    loro stancassero
    🔊

    Tempo composto

    Congiuntivo passato stancare

    io abbia stancato
    🔊
    tu abbia stancato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia stancato
    🔊
    noi abbiamo stancato
    🔊
    voi abbiate stancato
    🔊
    loro abbiano stancato
    🔊
    Tempo composto

    Congiuntivo trapassato stancare

    io avessi stancato
    🔊
    tu avessi stancato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse stancato
    🔊
    noi avessimo stancato
    🔊
    voi aveste stancato
    🔊
    loro avessero stancato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale stancare. Podmiňovací způsob slovesa stancare


    Tempo semplice

    Condizionale presente stancare

    io stancherei
    🔊
    tu stancheresti
    🔊
    lui/lei/Lei stancherebbe
    🔊
    noi stancheremmo
    🔊
    voi stanchereste
    🔊
    loro stancherebbero
    🔊
    Tempo composto

    Condizionale passato stancare

    io avrei stancato
    🔊
    tu avresti stancato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe stancato
    🔊
    noi avremmo stancato
    🔊
    voi avreste stancato
    🔊
    loro avrebbero stancato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo stancare. Rozkazovací způsob slovesa stancare


    Imperativo stancare

    tu stanca
    🔊
    noi stanchiamo
    🔊
    voi stancate
    🔊

    Congiuntivo stancare

    Lei stanchi
    🔊
    Che lui/lei stanchi
    🔊
    Che loro stanchino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!