V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Loro si sono sposati in chiesa. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
sposare :
spo|sà|re
: (accento grave)
indicativo sposare. Oznamovací způsob slovesa sposare
|
Tempo semplice
sposare presente |
||
| io | sposo |
🔊
|
| tu | sposi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | sposa |
🔊
|
| noi | sposiamo |
🔊
|
| voi | sposate |
🔊
|
| loro | sposano |
🔊
|
|
Tempo semplice
sposare imperfetto |
||
| io | sposavo |
🔊
|
| tu | sposavi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | sposava |
🔊
|
| noi | sposavamo |
🔊
|
| voi | sposavate |
🔊
|
| loro | sposavano |
🔊
|
|
Tempo semplice
sposare futuro semplice |
||
| io | sposerò |
🔊
|
| tu | sposerai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | sposerà |
🔊
|
| noi | sposeremo |
🔊
|
| voi | sposerete |
🔊
|
| loro | sposeranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
sposare passato remoto |
||
| io | sposai |
🔊
|
| tu | sposasti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | sposò |
🔊
|
| noi | sposammo |
🔊
|
| voi | sposaste |
🔊
|
| loro | sposarono |
🔊
|
|
Tempo composto
sposare futuro anteriore |
||
| io | avrò sposato |
🔊
|
| tu | avrai sposato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà sposato |
🔊
|
| noi | avremo sposato |
🔊
|
| voi | avrete sposato |
🔊
|
| loro | avranno sposato |
🔊
|
|
Tempo composto
sposare passato prossimo |
||
| io | ho sposato |
🔊
|
| tu | hai sposato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha sposato |
🔊
|
| noi | abbiamo sposato |
🔊
|
| voi | avete sposato |
🔊
|
| loro | hanno sposato |
🔊
|
|
Tempo composto
sposare trapassato prossimo |
||
| io | avevo sposato |
🔊
|
| tu | avevi sposato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva sposato |
🔊
|
| noi | avevamo sposato |
🔊
|
| voi | avevate sposato |
🔊
|
| loro | avevano sposato |
🔊
|
|
Tempo composto
sposare trapassato remoto |
||
| io | ebbi sposato |
🔊
|
| tu | avesti sposato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe sposato |
🔊
|
| noi | avemmo sposato |
🔊
|
| voi | aveste sposato |
🔊
|
| loro | ebbero sposato |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo sposare. Podmiňovací způsob slovesa sposare
|
Tempo semplice
sposare congiuntivo presente |
||
| io | sposi |
🔊
|
| tu | sposi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | sposi |
🔊
|
| noi | sposiamo |
🔊
|
| voi | sposiate |
🔊
|
| loro | sposino |
🔊
|
|
Tempo semplice
sposare congiuntivo imperfetto |
||
| io | sposassi |
🔊
|
| tu | sposassi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | sposasse |
🔊
|
| noi | sposassimo |
🔊
|
| voi | sposaste |
🔊
|
| loro | sposassero |
🔊
|
|
Tempo composto
sposare congiuntivo passato |
||
| io | abbia sposato |
🔊
|
| tu | abbia sposato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia sposato |
🔊
|
| noi | abbiamo sposato |
🔊
|
| voi | abbiate sposato |
🔊
|
| loro | abbiano sposato |
🔊
|
|
Tempo composto
sposare congiuntivo trapassato |
||
| io | avessi sposato |
🔊
|
| tu | avessi sposato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse sposato |
🔊
|
| noi | avessimo sposato |
🔊
|
| voi | aveste sposato |
🔊
|
| loro | avessero sposato |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale sposare. Podmiňovací způsob slovesa sposare
|
Tempo semplice
sposare condizionale presente |
||
| io | sposerei |
🔊
|
| tu | sposeresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | sposerebbe |
🔊
|
| noi | sposeremmo |
🔊
|
| voi | sposereste |
🔊
|
| loro | sposerebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
sposare condizionale passato |
||
| io | avrei sposato |
🔊
|
| tu | avresti sposato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe sposato |
🔊
|
| noi | avremmo sposato |
🔊
|
| voi | avreste sposato |
🔊
|
| loro | avrebbero sposato |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo sposare. Rozkazovací způsob slovesa sposare
sposare imperativo |
||
| tu | sposa |
🔊
|
| noi | sposiamo |
🔊
|
| voi | sposate |
🔊
|
sposare congiuntivo esortativo |
||
| Lei | sposi |
🔊
|
| Che lui/lei | sposi |
🔊
|
| Che loro | sposino |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!