🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Loro hanno spiato il nemico. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    spiare :
    spi|à|re : (accento grave)

    indicativo spiare. Oznamovací způsob slovesa spiare


    Tempo semplice

    spiare presente

    io spio
    🔊
    tu spii
    🔊
    lui/lei/Lei spia
    🔊
    noi spiamo
    🔊
    voi spiate
    🔊
    loro spiano
    🔊
    Tempo semplice

    spiare imperfetto

    io spiavo
    🔊
    tu spiavi
    🔊
    lui/lei/Lei spiava
    🔊
    noi spiavamo
    🔊
    voi spiavate
    🔊
    loro spiavano
    🔊

    Tempo semplice

    spiare futuro semplice

    io spierò
    🔊
    tu spierai
    🔊
    lui/lei/Lei spierà
    🔊
    noi spieremo
    🔊
    voi spierete
    🔊
    loro spieranno
    🔊
    Tempo semplice

    spiare passato remoto

    io spiai
    🔊
    tu spiasti
    🔊
    lui/lei/Lei spiò
    🔊
    noi spiammo
    🔊
    voi spiaste
    🔊
    loro spiarono
    🔊

    Tempo composto

    spiare futuro anteriore

    io avrò spiato
    🔊
    tu avrai spiato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà spiato
    🔊
    noi avremo spiato
    🔊
    voi avrete spiato
    🔊
    loro avranno spiato
    🔊
    Tempo composto

    spiare passato prossimo

    io ho spiato
    🔊
    tu hai spiato
    🔊
    lui/lei/Lei ha spiato
    🔊
    noi abbiamo spiato
    🔊
    voi avete spiato
    🔊
    loro hanno spiato
    🔊

    Tempo composto

    spiare trapassato prossimo

    io avevo spiato
    🔊
    tu avevi spiato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva spiato
    🔊
    noi avevamo spiato
    🔊
    voi avevate spiato
    🔊
    loro avevano spiato
    🔊
    Tempo composto

    spiare trapassato remoto

    io ebbi spiato
    🔊
    tu avesti spiato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe spiato
    🔊
    noi avemmo spiato
    🔊
    voi aveste spiato
    🔊
    loro ebbero spiato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo spiare. Podmiňovací způsob slovesa spiare


    Tempo semplice

    spiare congiuntivo presente

    io spii
    🔊
    tu spii
    🔊
    lui/lei/Lei spii
    🔊
    noi spiamo
    🔊
    voi spiate
    🔊
    loro spiino
    🔊
    Tempo semplice

    spiare congiuntivo imperfetto

    io spiassi
    🔊
    tu spiassi
    🔊
    lui/lei/Lei spiasse
    🔊
    noi spiassimo
    🔊
    voi spiaste
    🔊
    loro spiassero
    🔊

    Tempo composto

    spiare congiuntivo passato

    io abbia spiato
    🔊
    tu abbia spiato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia spiato
    🔊
    noi abbiamo spiato
    🔊
    voi abbiate spiato
    🔊
    loro abbiano spiato
    🔊
    Tempo composto

    spiare congiuntivo trapassato

    io avessi spiato
    🔊
    tu avessi spiato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse spiato
    🔊
    noi avessimo spiato
    🔊
    voi aveste spiato
    🔊
    loro avessero spiato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale spiare. Podmiňovací způsob slovesa spiare


    Tempo semplice

    spiare condizionale presente

    io spierei
    🔊
    tu spieresti
    🔊
    lui/lei/Lei spierebbe
    🔊
    noi spieremmo
    🔊
    voi spiereste
    🔊
    loro spierebbero
    🔊
    Tempo composto

    spiare condizionale passato

    io avrei spiato
    🔊
    tu avresti spiato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe spiato
    🔊
    noi avremmo spiato
    🔊
    voi avreste spiato
    🔊
    loro avrebbero spiato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo spiare. Rozkazovací způsob slovesa spiare


    spiare imperativo

    tu spia
    🔊
    noi spiamo
    🔊
    voi spiate
    🔊

    spiare congiuntivo esortativo

    Lei spii
    🔊
    Che lui/lei spii
    🔊
    Che loro spiino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!