🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno sperato in un futuro migliore. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    sperare :
    spe||re : (accento grave)

    indicativo sperare. Oznamovací způsob slovesa sperare


    Tempo semplice

    sperare presente

    io spero
    🔊
    tu speri
    🔊
    lui/lei/Lei spera
    🔊
    noi speriamo
    🔊
    voi sperate
    🔊
    loro sperano
    🔊
    Tempo semplice

    sperare imperfetto

    io speravo
    🔊
    tu speravi
    🔊
    lui/lei/Lei sperava
    🔊
    noi speravamo
    🔊
    voi speravate
    🔊
    loro speravano
    🔊

    Tempo semplice

    sperare futuro semplice

    io spererò
    🔊
    tu spererai
    🔊
    lui/lei/Lei spererà
    🔊
    noi spereremo
    🔊
    voi spererete
    🔊
    loro spereranno
    🔊
    Tempo semplice

    sperare passato remoto

    io sperai
    🔊
    tu sperasti
    🔊
    lui/lei/Lei sperò
    🔊
    noi sperammo
    🔊
    voi speraste
    🔊
    loro sperarono
    🔊

    Tempo composto

    sperare futuro anteriore

    io avrò sperato
    🔊
    tu avrai sperato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà sperato
    🔊
    noi avremo sperato
    🔊
    voi avrete sperato
    🔊
    loro avranno sperato
    🔊
    Tempo composto

    sperare passato prossimo

    io ho sperato
    🔊
    tu hai sperato
    🔊
    lui/lei/Lei ha sperato
    🔊
    noi abbiamo sperato
    🔊
    voi avete sperato
    🔊
    loro hanno sperato
    🔊

    Tempo composto

    sperare trapassato prossimo

    io avevo sperato
    🔊
    tu avevi sperato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva sperato
    🔊
    noi avevamo sperato
    🔊
    voi avevate sperato
    🔊
    loro avevano sperato
    🔊
    Tempo composto

    sperare trapassato remoto

    io ebbi sperato
    🔊
    tu avesti sperato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe sperato
    🔊
    noi avemmo sperato
    🔊
    voi aveste sperato
    🔊
    loro ebbero sperato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo sperare. Podmiňovací způsob slovesa sperare


    Tempo semplice

    sperare congiuntivo presente

    io speri
    🔊
    tu speri
    🔊
    lui/lei/Lei speri
    🔊
    noi speriamo
    🔊
    voi speriate
    🔊
    loro sperino
    🔊
    Tempo semplice

    sperare congiuntivo imperfetto

    io sperassi
    🔊
    tu sperassi
    🔊
    lui/lei/Lei sperasse
    🔊
    noi sperassimo
    🔊
    voi speraste
    🔊
    loro sperassero
    🔊

    Tempo composto

    sperare congiuntivo passato

    io abbia sperato
    🔊
    tu abbia sperato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia sperato
    🔊
    noi abbiamo sperato
    🔊
    voi abbiate sperato
    🔊
    loro abbiano sperato
    🔊
    Tempo composto

    sperare congiuntivo trapassato

    io avessi sperato
    🔊
    tu avessi sperato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse sperato
    🔊
    noi avessimo sperato
    🔊
    voi aveste sperato
    🔊
    loro avessero sperato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale sperare. Podmiňovací způsob slovesa sperare


    Tempo semplice

    sperare condizionale presente

    io spererei
    🔊
    tu spereresti
    🔊
    lui/lei/Lei spererebbe
    🔊
    noi spereremmo
    🔊
    voi sperereste
    🔊
    loro spererebbero
    🔊
    Tempo composto

    sperare condizionale passato

    io avrei sperato
    🔊
    tu avresti sperato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe sperato
    🔊
    noi avremmo sperato
    🔊
    voi avreste sperato
    🔊
    loro avrebbero sperato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo sperare. Rozkazovací způsob slovesa sperare


    sperare imperativo

    tu spera
    🔊
    noi speriamo
    🔊
    voi sperate
    🔊

    sperare congiuntivo esortativo

    Lei speri
    🔊
    Che lui/lei speri
    🔊
    Che loro sperino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!