🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno sopito i conflitti. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
    sopire :
    so||re : (accento grave)

    indicativo sopire. Oznamovací způsob slovesa sopire


    Tempo semplice

    sopire presente

    io sopisco
    🔊
    tu sopisci
    🔊
    lui/lei/Lei sopisce
    🔊
    noi sopiamo
    🔊
    voi sopite
    🔊
    loro sopiscono
    🔊
    Tempo semplice

    sopire imperfetto

    io sopivo
    🔊
    tu sopivi
    🔊
    lui/lei/Lei sopiva
    🔊
    noi sopivamo
    🔊
    voi sopivate
    🔊
    loro sopivano
    🔊

    Tempo semplice

    sopire futuro semplice

    io sopirò
    🔊
    tu sopirai
    🔊
    lui/lei/Lei sopirà
    🔊
    noi sopiremo
    🔊
    voi sopirete
    🔊
    loro sopiranno
    🔊
    Tempo semplice

    sopire passato remoto

    io sopii
    🔊
    tu sopisti
    🔊
    lui/lei/Lei sopì
    🔊
    noi sopimmo
    🔊
    voi sopiste
    🔊
    loro sopirono
    🔊

    Tempo composto

    sopire futuro anteriore

    io avrò sopito
    🔊
    tu avrai sopito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà sopito
    🔊
    noi avremo sopito
    🔊
    voi avrete sopito
    🔊
    loro avranno sopito
    🔊
    Tempo composto

    sopire passato prossimo

    io ho sopito
    🔊
    tu hai sopito
    🔊
    lui/lei/Lei ha sopito
    🔊
    noi abbiamo sopito
    🔊
    voi avete sopito
    🔊
    loro hanno sopito
    🔊

    Tempo composto

    sopire trapassato prossimo

    io avevo sopito
    🔊
    tu avevi sopito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva sopito
    🔊
    noi avevamo sopito
    🔊
    voi avevate sopito
    🔊
    loro avevano sopito
    🔊
    Tempo composto

    sopire trapassato remoto

    io ebbi sopito
    🔊
    tu avesti sopito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe sopito
    🔊
    noi avemmo sopito
    🔊
    voi aveste sopito
    🔊
    loro ebbero sopito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo sopire. Podmiňovací způsob slovesa sopire


    Tempo semplice

    sopire congiuntivo presente

    io sopisca
    🔊
    tu sopisca
    🔊
    lui/lei/Lei sopisca
    🔊
    noi sopiamo
    🔊
    voi sopiate
    🔊
    loro sopiscano
    🔊
    Tempo semplice

    sopire congiuntivo imperfetto

    io sopissi
    🔊
    tu sopissi
    🔊
    lui/lei/Lei sopisse
    🔊
    noi sopissimo
    🔊
    voi sopiste
    🔊
    loro sopissero
    🔊

    Tempo composto

    sopire congiuntivo passato

    io abbia sopito
    🔊
    tu abbia sopito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia sopito
    🔊
    noi abbiamo sopito
    🔊
    voi abbiate sopito
    🔊
    loro abbiano sopito
    🔊
    Tempo composto

    sopire congiuntivo trapassato

    io avessi sopito
    🔊
    tu avessi sopito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse sopito
    🔊
    noi avessimo sopito
    🔊
    voi aveste sopito
    🔊
    loro avessero sopito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale sopire. Podmiňovací způsob slovesa sopire


    Tempo semplice

    sopire condizionale presente

    io sopirei
    🔊
    tu sopiresti
    🔊
    lui/lei/Lei sopirebbe
    🔊
    noi sopiremmo
    🔊
    voi sopireste
    🔊
    loro soperebbero
    🔊
    Tempo composto

    sopire condizionale passato

    io avrei sopito
    🔊
    tu avresti sopito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe sopito
    🔊
    noi avremmo sopito
    🔊
    voi avreste sopito
    🔊
    loro avrebbero sopito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo sopire. Rozkazovací způsob slovesa sopire


    sopire imperativo

    tu sopi
    🔊
    noi sopiamo
    🔊
    voi sopite
    🔊

    sopire congiuntivo esortativo

    Lei sopisca
    🔊
    Che lui/lei sopisca
    🔊
    Che loro sopiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!