🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno risolto il problema. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    verbo irregolare
    solvere :
    sòl|ve|re : (accento grave)

    indicativo solvere. Oznamovací způsob slovesa solvere


    Tempo semplice

    solvere presente

    io solvo
    🔊
    tu solvi
    🔊
    lui/lei/Lei solve
    🔊
    noi solviamo
    🔊
    voi solvete
    🔊
    loro solvono
    🔊
    Tempo semplice

    solvere imperfetto

    io solvevo
    🔊
    tu solvevi
    🔊
    lui/lei/Lei solveva
    🔊
    noi solvevamo
    🔊
    voi solvevate
    🔊
    loro solvevano
    🔊

    Tempo semplice

    solvere futuro semplice

    io solverò
    🔊
    tu solverai
    🔊
    lui/lei/Lei solverà
    🔊
    noi solveremo
    🔊
    voi solverete
    🔊
    loro solveranno
    🔊
    Tempo semplice

    solvere passato remoto

    io solsi
    🔊
    tu solvesti
    🔊
    lui/lei/Lei solse
    🔊
    noi solvemmo
    🔊
    voi solveste
    🔊
    loro solsero
    🔊

    Tempo composto

    solvere futuro anteriore

    io avrò solto
    🔊
    tu avrai solto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà solto
    🔊
    noi avremo solto
    🔊
    voi avrete solto
    🔊
    loro avranno solto
    🔊
    Tempo composto

    solvere passato prossimo

    io ho solto
    🔊
    tu hai solto
    🔊
    lui/lei/Lei ha solto
    🔊
    noi abbiamo solto
    🔊
    voi avete solto
    🔊
    loro hanno solto
    🔊

    Tempo composto

    solvere trapassato prossimo

    io avevo solto
    🔊
    tu avevi solto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva solto
    🔊
    noi avevamo solto
    🔊
    voi avevate solto
    🔊
    loro avevano solto
    🔊
    Tempo composto

    solvere trapassato remoto

    io ebbi solto
    🔊
    tu avesti solto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe solto
    🔊
    noi avemmo solto
    🔊
    voi aveste solto
    🔊
    loro ebbero solto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo solvere. Podmiňovací způsob slovesa solvere


    Tempo semplice

    solvere congiuntivo presente

    io solva
    🔊
    tu solva
    🔊
    lui/lei/Lei solva
    🔊
    noi solviamo
    🔊
    voi solviate
    🔊
    loro solvano
    🔊
    Tempo semplice

    solvere congiuntivo imperfetto

    io solvessi
    🔊
    tu solvessi
    🔊
    lui/lei/Lei solvesse
    🔊
    noi solvessimo
    🔊
    voi solveste
    🔊
    loro solvessero
    🔊

    Tempo composto

    solvere congiuntivo passato

    io abbia solto
    🔊
    tu abbia solto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia solto
    🔊
    noi abbiamo solto
    🔊
    voi abbiate solto
    🔊
    loro abbiano solto
    🔊
    Tempo composto

    solvere congiuntivo trapassato

    io avessi solto
    🔊
    tu avessi solto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse solto
    🔊
    noi avessimo solto
    🔊
    voi aveste solto
    🔊
    loro avessero solto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale solvere. Podmiňovací způsob slovesa solvere


    Tempo semplice

    solvere condizionale presente

    io solverei
    🔊
    tu solveresti
    🔊
    lui/lei/Lei solverebbe
    🔊
    noi solveremmo
    🔊
    voi solvereste
    🔊
    loro solverebbero
    🔊
    Tempo composto

    solvere condizionale passato

    io avrei solto
    🔊
    tu avresti solto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe solto
    🔊
    noi avremmo solto
    🔊
    voi avreste solto
    🔊
    loro avrebbero solto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo solvere. Rozkazovací způsob slovesa solvere


    solvere imperativo

    tu solvi
    🔊
    noi solviamo
    🔊
    voi solvete
    🔊

    solvere congiuntivo esortativo

    Lei solva
    🔊
    Che lui/lei solva
    🔊
    Che loro solvano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!