🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno simulato una situazione di emergenza. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    simulare :
    si|mu||re : (accento grave)

    indicativo simulare. Oznamovací způsob slovesa simulare


    Tempo semplice

    simulare presente

    io simulo
    🔊
    tu simuli
    🔊
    lui/lei/Lei simula
    🔊
    noi simuliamo
    🔊
    voi simulate
    🔊
    loro simulano
    🔊
    Tempo semplice

    simulare imperfetto

    io simulavo
    🔊
    tu simulavi
    🔊
    lui/lei/Lei simulava
    🔊
    noi simulavamo
    🔊
    voi simulavate
    🔊
    loro simulavano
    🔊

    Tempo semplice

    simulare futuro semplice

    io simulerò
    🔊
    tu simulerai
    🔊
    lui/lei/Lei simulerà
    🔊
    noi simuleremo
    🔊
    voi simulerete
    🔊
    loro simuleranno
    🔊
    Tempo semplice

    simulare passato remoto

    io simulai
    🔊
    tu simulasti
    🔊
    lui/lei/Lei simulò
    🔊
    noi simulammo
    🔊
    voi simulaste
    🔊
    loro simularono
    🔊

    Tempo composto

    simulare futuro anteriore

    io avrò simulato
    🔊
    tu avrai simulato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà simulato
    🔊
    noi avremo simulato
    🔊
    voi avrete simulato
    🔊
    loro avranno simulato
    🔊
    Tempo composto

    simulare passato prossimo

    io ho simulato
    🔊
    tu hai simulato
    🔊
    lui/lei/Lei ha simulato
    🔊
    noi abbiamo simulato
    🔊
    voi avete simulato
    🔊
    loro hanno simulato
    🔊

    Tempo composto

    simulare trapassato prossimo

    io avevo simulato
    🔊
    tu avevi simulato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva simulato
    🔊
    noi avevamo simulato
    🔊
    voi avevate simulato
    🔊
    loro avevano simulato
    🔊
    Tempo composto

    simulare trapassato remoto

    io ebbi simulato
    🔊
    tu avesti simulato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe simulato
    🔊
    noi avemmo simulato
    🔊
    voi aveste simulato
    🔊
    loro ebbero simulato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo simulare. Podmiňovací způsob slovesa simulare


    Tempo semplice

    simulare congiuntivo presente

    io simuli
    🔊
    tu simuli
    🔊
    lui/lei/Lei simuli
    🔊
    noi simuliamo
    🔊
    voi simuliate
    🔊
    loro simulino
    🔊
    Tempo semplice

    simulare congiuntivo imperfetto

    io simulassi
    🔊
    tu simulassi
    🔊
    lui/lei/Lei simulasse
    🔊
    noi simulassimo
    🔊
    voi simulaste
    🔊
    loro simulassero
    🔊

    Tempo composto

    simulare congiuntivo passato

    io abbia simulato
    🔊
    tu abbia simulato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia simulato
    🔊
    noi abbiamo simulato
    🔊
    voi abbiate simulato
    🔊
    loro abbiano simulato
    🔊
    Tempo composto

    simulare congiuntivo trapassato

    io avessi simulato
    🔊
    tu avessi simulato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse simulato
    🔊
    noi avessimo simulato
    🔊
    voi aveste simulato
    🔊
    loro avessero simulato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale simulare. Podmiňovací způsob slovesa simulare


    Tempo semplice

    simulare condizionale presente

    io simulerei
    🔊
    tu simuleresti
    🔊
    lui/lei/Lei simulerebbe
    🔊
    noi simuleremmo
    🔊
    voi simulereste
    🔊
    loro simulerebbero
    🔊
    Tempo composto

    simulare condizionale passato

    io avrei simulato
    🔊
    tu avresti simulato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe simulato
    🔊
    noi avremmo simulato
    🔊
    voi avreste simulato
    🔊
    loro avrebbero simulato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo simulare. Rozkazovací způsob slovesa simulare


    simulare imperativo

    tu simula
    🔊
    noi simuliamo
    🔊
    voi simulate
    🔊

    simulare congiuntivo esortativo

    Lei simuli
    🔊
    Che lui/lei simuli
    🔊
    Che loro simulino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!