🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha sfittito l’argomento. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
    sfittire :
    sfit||re : (accento grave)

    indicativo sfittire. Oznamovací způsob slovesa sfittire


    Tempo semplice

    Presente sfittire

    io sfittisco
    🔊
    tu sfittisci
    🔊
    lui/lei/Lei sfittisce
    🔊
    noi sfittiamo
    🔊
    voi sfittite
    🔊
    loro sfittiscono
    🔊
    Tempo semplice

    Imperfetto sfittire

    io sfittivo
    🔊
    tu sfittivi
    🔊
    lui/lei/Lei sfittiva
    🔊
    noi sfittivamo
    🔊
    voi sfittivate
    🔊
    loro sfittivano
    🔊

    Tempo semplice

    Futuro semplice sfittire

    io sfittirò
    🔊
    tu sfittirai
    🔊
    lui/lei/Lei sfittirà
    🔊
    noi sfittiremo
    🔊
    voi sfittirete
    🔊
    loro sfittiranno
    🔊
    Tempo semplice

    Passato remoto sfittire

    io sfittii
    🔊
    tu sfittisti
    🔊
    lui/lei/Lei sfittì
    🔊
    noi sfittimmo
    🔊
    voi sfittiste
    🔊
    loro sfittirono
    🔊

    Tempo composto

    Futuro anteriore sfittire

    io avrò sfittito
    🔊
    tu avrai sfittito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà sfittito
    🔊
    noi avremo sfittito
    🔊
    voi avrete sfittito
    🔊
    loro avranno sfittito
    🔊
    Tempo composto

    Passato prossimo sfittire

    io ho sfittito
    🔊
    tu hai sfittito
    🔊
    lui/lei/Lei ha sfittito
    🔊
    noi abbiamo sfittito
    🔊
    voi avete sfittito
    🔊
    loro hanno sfittito
    🔊

    Tempo composto

    Trapassato prossimo sfittire

    io avevo sfittito
    🔊
    tu avevi sfittito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva sfittito
    🔊
    noi avevamo sfittito
    🔊
    voi avevate sfittito
    🔊
    loro avevano sfittito
    🔊
    Tempo composto

    Trapassato remoto sfittire

    io ebbi sfittito
    🔊
    tu avesti sfittito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe sfittito
    🔊
    noi avemmo sfittito
    🔊
    voi aveste sfittito
    🔊
    loro ebbero sfittito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo sfittire. Podmiňovací způsob slovesa sfittire


    Tempo semplice

    Congiuntivo presente sfittire

    io sfittisca
    🔊
    tu sfittisca
    🔊
    lui/lei/Lei sfittisca
    🔊
    noi sfittiamo
    🔊
    voi sfittiate
    🔊
    loro sfittiscano
    🔊
    Tempo semplice

    Congiuntivo imperfetto sfittire

    io sfittissi
    🔊
    tu sfittissi
    🔊
    lui/lei/Lei sfittisse
    🔊
    noi sfittissimo
    🔊
    voi sfittiste
    🔊
    loro sfittissero
    🔊

    Tempo composto

    Congiuntivo passato sfittire

    io abbia sfittito
    🔊
    tu abbia sfittito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia sfittito
    🔊
    noi abbiamo sfittito
    🔊
    voi abbiate sfittito
    🔊
    loro abbiano sfittito
    🔊
    Tempo composto

    Congiuntivo trapassato sfittire

    io avessi sfittito
    🔊
    tu avessi sfittito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse sfittito
    🔊
    noi avessimo sfittito
    🔊
    voi aveste sfittito
    🔊
    loro avessero sfittito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale sfittire. Podmiňovací způsob slovesa sfittire


    Tempo semplice

    Condizionale presente sfittire

    io sfittirei
    🔊
    tu sfittiresti
    🔊
    lui/lei/Lei sfittirebbe
    🔊
    noi sfittiremmo
    🔊
    voi sfittireste
    🔊
    loro sfitterebbero
    🔊
    Tempo composto

    Condizionale passato sfittire

    io avrei sfittito
    🔊
    tu avresti sfittito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe sfittito
    🔊
    noi avremmo sfittito
    🔊
    voi avreste sfittito
    🔊
    loro avrebbero sfittito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo sfittire. Rozkazovací způsob slovesa sfittire


    Imperativo sfittire

    tu sfittisci
    🔊
    noi sfittiamo
    🔊
    voi sfittite
    🔊

    Congiuntivo sfittire

    Lei sfittisca
    🔊
    Che lui/lei sfittisca
    🔊
    Che loro sfittiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!