🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha seduto al tavolo durante la riunione. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    verbo irregolare
    sedere :
    se||re : (accento acuto)

    indicativo sedere. Oznamovací způsob slovesa sedere


    Tempo semplice

    sedere presente

    io siedo, seggo
    🔊
    tu siedi
    🔊
    lui/lei/Lei siede
    🔊
    noi sediamo
    🔊
    voi sedete
    🔊
    loro siedono, seggono
    🔊
    Tempo semplice

    sedere imperfetto

    io sedevo
    🔊
    tu sedevi
    🔊
    lui/lei/Lei sedeva
    🔊
    noi sedevamo
    🔊
    voi sedevate
    🔊
    loro sedevano
    🔊

    Tempo semplice

    sedere futuro semplice

    io sederò, siederò
    🔊
    tu sederai, siederai
    🔊
    lui/lei/Lei sederà, siederà
    🔊
    noi sederemo, siederemo
    🔊
    voi sederete, siederete
    🔊
    loro sederanno, siederanno
    🔊
    Tempo semplice

    sedere passato remoto

    io sedetti, sedei
    🔊
    tu sedesti
    🔊
    lui/lei/Lei sedette, sedé
    🔊
    noi sedemmo
    🔊
    voi sedeste
    🔊
    loro sedettero, sederono
    🔊

    Tempo composto

    sedere futuro anteriore

    io avrò seduto
    🔊
    tu avrai seduto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà seduto
    🔊
    noi avremo seduto
    🔊
    voi avrete seduto
    🔊
    loro avranno seduto
    🔊
    Tempo composto

    sedere passato prossimo

    io ho seduto
    🔊
    tu hai seduto
    🔊
    lui/lei/Lei ha seduto
    🔊
    noi abbiamo seduto
    🔊
    voi avete seduto
    🔊
    loro hanno seduto
    🔊

    Tempo composto

    sedere trapassato prossimo

    io avevo seduto
    🔊
    tu avevi seduto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva seduto
    🔊
    noi avevamo seduto
    🔊
    voi avevate seduto
    🔊
    loro avevano seduto
    🔊
    Tempo composto

    sedere trapassato remoto

    io ebbi seduto
    🔊
    tu avesti seduto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe seduto
    🔊
    noi avemmo seduto
    🔊
    voi aveste seduto
    🔊
    loro ebbero seduto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo sedere. Podmiňovací způsob slovesa sedere


    Tempo semplice

    sedere congiuntivo presente

    io sieda, segga
    🔊
    tu sieda, segga
    🔊
    lui/lei/Lei sieda, segga
    🔊
    noi sediamo
    🔊
    voi sediate
    🔊
    loro siedano, seggano
    🔊
    Tempo semplice

    sedere congiuntivo imperfetto

    io sedessi
    🔊
    tu sedessi
    🔊
    lui/lei/Lei sedesse
    🔊
    noi sedessimo
    🔊
    voi sedeste
    🔊
    loro sedessero
    🔊

    Tempo composto

    sedere congiuntivo passato

    io abbia seduto
    🔊
    tu abbia seduto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia seduto
    🔊
    noi abbiamo seduto
    🔊
    voi abbiate seduto
    🔊
    loro abbiano seduto
    🔊
    Tempo composto

    sedere congiuntivo trapassato

    io avessi seduto
    🔊
    tu avessi seduto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse seduto
    🔊
    noi avessimo seduto
    🔊
    voi aveste seduto
    🔊
    loro avessero seduto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale sedere. Podmiňovací způsob slovesa sedere


    Tempo semplice

    sedere condizionale presente

    io sederei, siederei
    🔊
    tu sederesti, siederesti
    🔊
    lui/lei/Lei sederebbe, siederebbe
    🔊
    noi sederemmo, siederemmo
    🔊
    voi sedereste, siedereste
    🔊
    loro sederebbero, siederebbero
    🔊
    Tempo composto

    sedere condizionale passato

    io avrei seduto
    🔊
    tu avresti seduto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe seduto
    🔊
    noi avremmo seduto
    🔊
    voi avreste seduto
    🔊
    loro avrebbero seduto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo sedere. Rozkazovací způsob slovesa sedere


    sedere imperativo

    tu siedi
    🔊
    noi sediamo
    🔊
    voi sedete
    🔊

    sedere congiuntivo esortativo

    Lei sieda, segga
    🔊
    Che lui/lei sieda, segga
    🔊
    Che loro siedano, seggano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!