V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Ha scioccato tutti con la sua dichiarazione. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
scioccare :
scioc|cà|re
: (accento grave)
indicativo scioccare. Oznamovací způsob slovesa scioccare
|
Tempo semplice
scioccare presente |
||
| io | sciocco |
🔊
|
| tu | sciocchi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | sciocca |
🔊
|
| noi | sciocchiamo |
🔊
|
| voi | scioccate |
🔊
|
| loro | scioccano |
🔊
|
|
Tempo semplice
scioccare imperfetto |
||
| io | scioccavo |
🔊
|
| tu | scioccavi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | scioccava |
🔊
|
| noi | scioccavamo |
🔊
|
| voi | scioccavate |
🔊
|
| loro | scioccavano |
🔊
|
|
Tempo semplice
scioccare futuro semplice |
||
| io | scioccherò |
🔊
|
| tu | scioccherai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | scioccherà |
🔊
|
| noi | scioccheremo |
🔊
|
| voi | scioccherete |
🔊
|
| loro | scioccheranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
scioccare passato remoto |
||
| io | scioccai |
🔊
|
| tu | scioccasti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | scioccò |
🔊
|
| noi | scioccammo |
🔊
|
| voi | scioccaste |
🔊
|
| loro | scioccarono |
🔊
|
|
Tempo composto
scioccare futuro anteriore |
||
| io | avrò scioccato |
🔊
|
| tu | avrai scioccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà scioccato |
🔊
|
| noi | avremo scioccato |
🔊
|
| voi | avrete scioccato |
🔊
|
| loro | avranno scioccato |
🔊
|
|
Tempo composto
scioccare passato prossimo |
||
| io | ho scioccato |
🔊
|
| tu | hai scioccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha scioccato |
🔊
|
| noi | abbiamo scioccato |
🔊
|
| voi | avete scioccato |
🔊
|
| loro | hanno scioccato |
🔊
|
|
Tempo composto
scioccare trapassato prossimo |
||
| io | avevo scioccato |
🔊
|
| tu | avevi scioccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva scioccato |
🔊
|
| noi | avevamo scioccato |
🔊
|
| voi | avevate scioccato |
🔊
|
| loro | avevano scioccato |
🔊
|
|
Tempo composto
scioccare trapassato remoto |
||
| io | ebbi scioccato |
🔊
|
| tu | avesti scioccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe scioccato |
🔊
|
| noi | avemmo scioccato |
🔊
|
| voi | aveste scioccato |
🔊
|
| loro | ebbero scioccato |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo scioccare. Podmiňovací způsob slovesa scioccare
|
Tempo semplice
scioccare congiuntivo presente |
||
| io | sciocchi |
🔊
|
| tu | sciocchi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | sciocchi |
🔊
|
| noi | sciocchiamo |
🔊
|
| voi | sciocchiate |
🔊
|
| loro | sciocchino |
🔊
|
|
Tempo semplice
scioccare congiuntivo imperfetto |
||
| io | scioccassi |
🔊
|
| tu | scioccassi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | scioccasse |
🔊
|
| noi | scioccassimo |
🔊
|
| voi | scioccaste |
🔊
|
| loro | scioccassero |
🔊
|
|
Tempo composto
scioccare congiuntivo passato |
||
| io | abbia scioccato |
🔊
|
| tu | abbia scioccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia scioccato |
🔊
|
| noi | abbiamo scioccato |
🔊
|
| voi | abbiate scioccato |
🔊
|
| loro | abbiano scioccato |
🔊
|
|
Tempo composto
scioccare congiuntivo trapassato |
||
| io | avessi scioccato |
🔊
|
| tu | avessi scioccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse scioccato |
🔊
|
| noi | avessimo scioccato |
🔊
|
| voi | aveste scioccato |
🔊
|
| loro | avessero scioccato |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale scioccare. Podmiňovací způsob slovesa scioccare
|
Tempo semplice
scioccare condizionale presente |
||
| io | scioccherei |
🔊
|
| tu | scioccheresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | scioccherebbe |
🔊
|
| noi | scioccheremmo |
🔊
|
| voi | sciocchereste |
🔊
|
| loro | scioccherebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
scioccare condizionale passato |
||
| io | avrei scioccato |
🔊
|
| tu | avresti scioccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe scioccato |
🔊
|
| noi | avremmo scioccato |
🔊
|
| voi | avreste scioccato |
🔊
|
| loro | avrebbero scioccato |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo scioccare. Rozkazovací způsob slovesa scioccare
scioccare imperativo |
||
| tu | sciocca |
🔊
|
| noi | sciocchiamo |
🔊
|
| voi | scioccate |
🔊
|
scioccare congiuntivo esortativo |
||
| Lei | sciocchi |
🔊
|
| Che lui/lei | sciocchi |
🔊
|
| Che loro | sciocchino |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!