V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Le stelle hanno scintillato nel cielo. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
scintillare :
scin|til|là|re
: (accento grave)
indicativo scintillare. Oznamovací způsob slovesa scintillare
Tempo semplice
scintillare presente |
||
io | scintillo |
🔊
|
tu | scintilli |
🔊
|
lui/lei/Lei | scintilla |
🔊
|
noi | scintilliamo |
🔊
|
voi | scintillate |
🔊
|
loro | scintillano |
🔊
|
Tempo semplice
scintillare imperfetto |
||
io | scintillavo |
🔊
|
tu | scintillavi |
🔊
|
lui/lei/Lei | scintillava |
🔊
|
noi | scintillavamo |
🔊
|
voi | scintillavate |
🔊
|
loro | scintillavano |
🔊
|
Tempo semplice
scintillare futuro semplice |
||
io | scintillerò |
🔊
|
tu | scintillerai |
🔊
|
lui/lei/Lei | scintillerà |
🔊
|
noi | scintilleremo |
🔊
|
voi | scintillerete |
🔊
|
loro | scintilleranno |
🔊
|
Tempo semplice
scintillare passato remoto |
||
io | scintillai |
🔊
|
tu | scintillasti |
🔊
|
lui/lei/Lei | scintillò |
🔊
|
noi | scintillammo |
🔊
|
voi | scintillaste |
🔊
|
loro | scintillarono |
🔊
|
Tempo composto
scintillare futuro anteriore |
||
io | avrò scintillato |
🔊
|
tu | avrai scintillato |
🔊
|
lui/lei/Lei | avrà scintillato |
🔊
|
noi | avremo scintillato |
🔊
|
voi | avrete scintillato |
🔊
|
loro | avranno scintillato |
🔊
|
Tempo composto
scintillare passato prossimo |
||
io | ho scintillato |
🔊
|
tu | hai scintillato |
🔊
|
lui/lei/Lei | ha scintillato |
🔊
|
noi | abbiamo scintillato |
🔊
|
voi | avete scintillato |
🔊
|
loro | hanno scintillato |
🔊
|
Tempo composto
scintillare trapassato prossimo |
||
io | avevo scintillato |
🔊
|
tu | avevi scintillato |
🔊
|
lui/lei/Lei | aveva scintillato |
🔊
|
noi | avevamo scintillato |
🔊
|
voi | avevate scintillato |
🔊
|
loro | avevano scintillato |
🔊
|
Tempo composto
scintillare trapassato remoto |
||
io | ebbi scintillato |
🔊
|
tu | avesti scintillato |
🔊
|
lui/lei/Lei | ebbe scintillato |
🔊
|
noi | avemmo scintillato |
🔊
|
voi | aveste scintillato |
🔊
|
loro | ebbero scintillato |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo scintillare. Podmiňovací způsob slovesa scintillare
Tempo semplice
scintillare congiuntivo presente |
||
io | scintilli |
🔊
|
tu | scintilli |
🔊
|
lui/lei/Lei | scintilli |
🔊
|
noi | scintilliamo |
🔊
|
voi | scintilliate |
🔊
|
loro | scintillino |
🔊
|
Tempo semplice
scintillare congiuntivo imperfetto |
||
io | scintillassi |
🔊
|
tu | scintillassi |
🔊
|
lui/lei/Lei | scintillasse |
🔊
|
noi | scintillassimo |
🔊
|
voi | scintillaste |
🔊
|
loro | scintillassero |
🔊
|
Tempo composto
scintillare congiuntivo passato |
||
io | abbia scintillato |
🔊
|
tu | abbia scintillato |
🔊
|
lui/lei/Lei | abbia scintillato |
🔊
|
noi | abbiamo scintillato |
🔊
|
voi | abbiate scintillato |
🔊
|
loro | abbiano scintillato |
🔊
|
Tempo composto
scintillare congiuntivo trapassato |
||
io | avessi scintillato |
🔊
|
tu | avessi scintillato |
🔊
|
lui/lei/Lei | avesse scintillato |
🔊
|
noi | avessimo scintillato |
🔊
|
voi | aveste scintillato |
🔊
|
loro | avessero scintillato |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale scintillare. Podmiňovací způsob slovesa scintillare
Tempo semplice
scintillare condizionale presente |
||
io | scintillerei |
🔊
|
tu | scintilleresti |
🔊
|
lui/lei/Lei | scintillerebbe |
🔊
|
noi | scintilleremmo |
🔊
|
voi | scintillereste |
🔊
|
loro | scintillerebbero |
🔊
|
Tempo composto
scintillare condizionale passato |
||
io | avrei scintillato |
🔊
|
tu | avresti scintillato |
🔊
|
lui/lei/Lei | avrebbe scintillato |
🔊
|
noi | avremmo scintillato |
🔊
|
voi | avreste scintillato |
🔊
|
loro | avrebbero scintillato |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo scintillare. Rozkazovací způsob slovesa scintillare
scintillare imperativo |
||
tu | scintilla |
🔊
|
noi | scintilliamo |
🔊
|
voi | scintillate |
🔊
|
scintillare congiuntivo esortativo |
||
Lei | scintilli |
🔊
|
Che lui/lei | scintilli |
🔊
|
Che loro | scintillino |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!