🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Il contratto ha sancito l’accordo tra le parti. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    sancire :
    san||re : (accento grave)

    indicativo sancire. Oznamovací způsob slovesa sancire


    Tempo semplice

    sancire presente

    io sancisco
    🔊
    tu sancisci
    🔊
    lui/lei/Lei sancisce
    🔊
    noi sanciamo
    🔊
    voi sancite
    🔊
    loro sanciscono
    🔊
    Tempo semplice

    sancire imperfetto

    io sancivo
    🔊
    tu sancivi
    🔊
    lui/lei/Lei sanciva
    🔊
    noi sancivamo
    🔊
    voi sancivate
    🔊
    loro sancivano
    🔊

    Tempo semplice

    sancire futuro semplice

    io sancirò
    🔊
    tu sancirai
    🔊
    lui/lei/Lei sancirà
    🔊
    noi sanciremo
    🔊
    voi sancirete
    🔊
    loro sanciranno
    🔊
    Tempo semplice

    sancire passato remoto

    io sancii
    🔊
    tu sancisti
    🔊
    lui/lei/Lei sancì
    🔊
    noi sancimmo
    🔊
    voi sanciste
    🔊
    loro sancirono
    🔊

    Tempo composto

    sancire futuro anteriore

    io avrò sancito
    🔊
    tu avrai sancito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà sancito
    🔊
    noi avremo sancito
    🔊
    voi avrete sancito
    🔊
    loro avranno sancito
    🔊
    Tempo composto

    sancire passato prossimo

    io ho sancito
    🔊
    tu hai sancito
    🔊
    lui/lei/Lei ha sancito
    🔊
    noi abbiamo sancito
    🔊
    voi avete sancito
    🔊
    loro hanno sancito
    🔊

    Tempo composto

    sancire trapassato prossimo

    io avevo sancito
    🔊
    tu avevi sancito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva sancito
    🔊
    noi avevamo sancito
    🔊
    voi avevate sancito
    🔊
    loro avevano sancito
    🔊
    Tempo composto

    sancire trapassato remoto

    io ebbi sancito
    🔊
    tu avesti sancito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe sancito
    🔊
    noi avemmo sancito
    🔊
    voi aveste sancito
    🔊
    loro ebbero sancito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo sancire. Podmiňovací způsob slovesa sancire


    Tempo semplice

    sancire congiuntivo presente

    io sancisca
    🔊
    tu sancisca
    🔊
    lui/lei/Lei sancisca
    🔊
    noi sanciamo
    🔊
    voi sanciate
    🔊
    loro sanciscano
    🔊
    Tempo semplice

    sancire congiuntivo imperfetto

    io sancissi
    🔊
    tu sancissi
    🔊
    lui/lei/Lei sancisse
    🔊
    noi sancissimo
    🔊
    voi sanciste
    🔊
    loro sancissero
    🔊

    Tempo composto

    sancire congiuntivo passato

    io abbia sancito
    🔊
    tu abbia sancito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia sancito
    🔊
    noi abbiamo sancito
    🔊
    voi abbiate sancito
    🔊
    loro abbiano sancito
    🔊
    Tempo composto

    sancire congiuntivo trapassato

    io avessi sancito
    🔊
    tu avessi sancito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse sancito
    🔊
    noi avessimo sancito
    🔊
    voi aveste sancito
    🔊
    loro avessero sancito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale sancire. Podmiňovací způsob slovesa sancire


    Tempo semplice

    sancire condizionale presente

    io sancirei
    🔊
    tu sanciresti
    🔊
    lui/lei/Lei sancirebbe
    🔊
    noi sanciremmo
    🔊
    voi sancireste
    🔊
    loro sancerebbero
    🔊
    Tempo composto

    sancire condizionale passato

    io avrei sancito
    🔊
    tu avresti sancito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe sancito
    🔊
    noi avremmo sancito
    🔊
    voi avreste sancito
    🔊
    loro avrebbero sancito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo sancire. Rozkazovací způsob slovesa sancire


    sancire imperativo

    tu sanci
    🔊
    noi sanciamo
    🔊
    voi sancite
    🔊

    sancire congiuntivo esortativo

    Lei sancisca
    🔊
    Che lui/lei sancisca
    🔊
    Che loro sanciscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!