🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno rubato la gioielleria la scorsa notte. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
    rubare :
    ru||re : (accento grave)

    indicativo rubare. Oznamovací způsob slovesa rubare


    Tempo semplice

    rubare presente

    io rubo
    🔊
    tu rubi
    🔊
    lui/lei/Lei ruba
    🔊
    noi rubiamo
    🔊
    voi rubate
    🔊
    loro rubano
    🔊
    Tempo semplice

    rubare imperfetto

    io rubavo
    🔊
    tu rubavi
    🔊
    lui/lei/Lei rubava
    🔊
    noi rubavamo
    🔊
    voi rubavate
    🔊
    loro rubavano
    🔊

    Tempo semplice

    rubare futuro semplice

    io ruberò
    🔊
    tu ruberai
    🔊
    lui/lei/Lei ruberà
    🔊
    noi ruberemo
    🔊
    voi ruberete
    🔊
    loro ruberanno
    🔊
    Tempo semplice

    rubare passato remoto

    io rubai
    🔊
    tu rubasti
    🔊
    lui/lei/Lei rubò
    🔊
    noi rubammo
    🔊
    voi rubaste
    🔊
    loro rubarono
    🔊

    Tempo composto

    rubare futuro anteriore

    io avrò rubato
    🔊
    tu avrai rubato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà rubato
    🔊
    noi avremo rubato
    🔊
    voi avrete rubato
    🔊
    loro avranno rubato
    🔊
    Tempo composto

    rubare passato prossimo

    io ho rubato
    🔊
    tu hai rubato
    🔊
    lui/lei/Lei ha rubato
    🔊
    noi abbiamo rubato
    🔊
    voi avete rubato
    🔊
    loro hanno rubato
    🔊

    Tempo composto

    rubare trapassato prossimo

    io avevo rubato
    🔊
    tu avevi rubato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva rubato
    🔊
    noi avevamo rubato
    🔊
    voi avevate rubato
    🔊
    loro avevano rubato
    🔊
    Tempo composto

    rubare trapassato remoto

    io ebbi rubato
    🔊
    tu avesti rubato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe rubato
    🔊
    noi avemmo rubato
    🔊
    voi aveste rubato
    🔊
    loro ebbero rubato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo rubare. Podmiňovací způsob slovesa rubare


    Tempo semplice

    rubare congiuntivo presente

    io rubi
    🔊
    tu rubi
    🔊
    lui/lei/Lei rubi
    🔊
    noi rubiamo
    🔊
    voi rubiate
    🔊
    loro rubino
    🔊
    Tempo semplice

    rubare congiuntivo imperfetto

    io rubassi
    🔊
    tu rubassi
    🔊
    lui/lei/Lei rubasse
    🔊
    noi rubassimo
    🔊
    voi rubaste
    🔊
    loro rubassero
    🔊

    Tempo composto

    rubare congiuntivo passato

    io abbia rubato
    🔊
    tu abbia rubato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia rubato
    🔊
    noi abbiamo rubato
    🔊
    voi abbiate rubato
    🔊
    loro abbiano rubato
    🔊
    Tempo composto

    rubare congiuntivo trapassato

    io avessi rubato
    🔊
    tu avessi rubato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse rubato
    🔊
    noi avessimo rubato
    🔊
    voi aveste rubato
    🔊
    loro avessero rubato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale rubare. Podmiňovací způsob slovesa rubare


    Tempo semplice

    rubare condizionale presente

    io ruberei
    🔊
    tu ruberesti
    🔊
    lui/lei/Lei ruberebbe
    🔊
    noi ruberemmo
    🔊
    voi rubereste
    🔊
    loro ruberebbero
    🔊
    Tempo composto

    rubare condizionale passato

    io avrei rubato
    🔊
    tu avresti rubato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe rubato
    🔊
    noi avremmo rubato
    🔊
    voi avreste rubato
    🔊
    loro avrebbero rubato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo rubare. Rozkazovací způsob slovesa rubare


    rubare imperativo

    tu ruba
    🔊
    noi rubiamo
    🔊
    voi rubate
    🔊

    rubare congiuntivo esortativo

    Lei rubi
    🔊
    Che lui/lei rubi
    🔊
    Che loro rubino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!