🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno risaputo la notizia in ritardo. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    verbo irregolare
    risapere :
    ri|sa||re : (accento acuto)

    indicativo risapere. Oznamovací způsob slovesa risapere


    Tempo semplice

    risapere presente

    io riso
    🔊
    tu risai
    🔊
    lui/lei/Lei risa
    🔊
    noi risappiamo
    🔊
    voi risapete
    🔊
    loro risanno
    🔊
    Tempo semplice

    risapere imperfetto

    io risapevo
    🔊
    tu risapevi
    🔊
    lui/lei/Lei risapeva
    🔊
    noi risapevamo
    🔊
    voi risapevate
    🔊
    loro risapevano
    🔊

    Tempo semplice

    risapere futuro semplice

    io risaprò
    🔊
    tu risaprai
    🔊
    lui/lei/Lei risaprà
    🔊
    noi risapremo
    🔊
    voi risaprete
    🔊
    loro risapranno
    🔊
    Tempo semplice

    risapere passato remoto

    io riseppi
    🔊
    tu risapesti
    🔊
    lui/lei/Lei riseppe
    🔊
    noi risapemmo
    🔊
    voi risapeste
    🔊
    loro riseppero
    🔊

    Tempo composto

    risapere futuro anteriore

    io avrò risaputo
    🔊
    tu avrai risaputo
    🔊
    lui/lei/Lei avrà risaputo
    🔊
    noi avremo risaputo
    🔊
    voi avrete risaputo
    🔊
    loro avranno risaputo
    🔊
    Tempo composto

    risapere passato prossimo

    io ho risaputo
    🔊
    tu hai risaputo
    🔊
    lui/lei/Lei ha risaputo
    🔊
    noi abbiamo risaputo
    🔊
    voi avete risaputo
    🔊
    loro hanno risaputo
    🔊

    Tempo composto

    risapere trapassato prossimo

    io avevo risaputo
    🔊
    tu avevi risaputo
    🔊
    lui/lei/Lei aveva risaputo
    🔊
    noi avevamo risaputo
    🔊
    voi avevate risaputo
    🔊
    loro avevano risaputo
    🔊
    Tempo composto

    risapere trapassato remoto

    io ebbi risaputo
    🔊
    tu avesti risaputo
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe risaputo
    🔊
    noi avemmo risaputo
    🔊
    voi aveste risaputo
    🔊
    loro ebbero risaputo
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo risapere. Podmiňovací způsob slovesa risapere


    Tempo semplice

    risapere congiuntivo presente

    io risappia
    🔊
    tu risappia
    🔊
    lui/lei/Lei risappia
    🔊
    noi risappiamo
    🔊
    voi risappiate
    🔊
    loro risappiano
    🔊
    Tempo semplice

    risapere congiuntivo imperfetto

    io risapessi
    🔊
    tu risapessi
    🔊
    lui/lei/Lei risapesse
    🔊
    noi risapessimo
    🔊
    voi risapeste
    🔊
    loro risapessero
    🔊

    Tempo composto

    risapere congiuntivo passato

    io abbia risaputo
    🔊
    tu abbia risaputo
    🔊
    lui/lei/Lei abbia risaputo
    🔊
    noi abbiamo risaputo
    🔊
    voi abbiate risaputo
    🔊
    loro abbiano risaputo
    🔊
    Tempo composto

    risapere congiuntivo trapassato

    io avessi risaputo
    🔊
    tu avessi risaputo
    🔊
    lui/lei/Lei avesse risaputo
    🔊
    noi avessimo risaputo
    🔊
    voi aveste risaputo
    🔊
    loro avessero risaputo
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale risapere. Podmiňovací způsob slovesa risapere


    Tempo semplice

    risapere condizionale presente

    io risaprei
    🔊
    tu risapresti
    🔊
    lui/lei/Lei risaprebbe
    🔊
    noi risapremmo
    🔊
    voi risapreste
    🔊
    loro risaprebbero
    🔊
    Tempo composto

    risapere condizionale passato

    io avrei risaputo
    🔊
    tu avresti risaputo
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe risaputo
    🔊
    noi avremmo risaputo
    🔊
    voi avreste risaputo
    🔊
    loro avrebbero risaputo
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo risapere. Rozkazovací způsob slovesa risapere


    risapere imperativo

    tu risappi
    🔊
    noi risappiamo
    🔊
    voi risapete
    🔊

    risapere congiuntivo esortativo

    Lei risappia
    🔊
    Che lui/lei risappia
    🔊
    Che loro risappiano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!