🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    La frutta ha iniziato a putire. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    putire :
    pu||re : (accento grave)

    indicativo putire. Oznamovací způsob slovesa putire


    Tempo semplice

    putire presente

    io putisco
    🔊
    tu putisci
    🔊
    lui/lei/Lei putisce
    🔊
    noi putiamo
    🔊
    voi putite
    🔊
    loro putiscono
    🔊
    Tempo semplice

    putire imperfetto

    io putivo
    🔊
    tu putivi
    🔊
    lui/lei/Lei putiva
    🔊
    noi putivamo
    🔊
    voi putivate
    🔊
    loro putivano
    🔊

    Tempo semplice

    putire futuro semplice

    io putirò
    🔊
    tu putirai
    🔊
    lui/lei/Lei putirà
    🔊
    noi putiremo
    🔊
    voi putirete
    🔊
    loro putiranno
    🔊
    Tempo semplice

    putire passato remoto

    io putii
    🔊
    tu putisti
    🔊
    lui/lei/Lei putì
    🔊
    noi putimmo
    🔊
    voi putiste
    🔊
    loro putirono
    🔊

    Tempo composto

    putire futuro anteriore

    io avrò putito
    🔊
    tu avrai putito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà putito
    🔊
    noi avremo putito
    🔊
    voi avrete putito
    🔊
    loro avranno putito
    🔊
    Tempo composto

    putire passato prossimo

    io ho putito
    🔊
    tu hai putito
    🔊
    lui/lei/Lei ha putito
    🔊
    noi abbiamo putito
    🔊
    voi avete putito
    🔊
    loro hanno putito
    🔊

    Tempo composto

    putire trapassato prossimo

    io avevo putito
    🔊
    tu avevi putito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva putito
    🔊
    noi avevamo putito
    🔊
    voi avevate putito
    🔊
    loro avevano putito
    🔊
    Tempo composto

    putire trapassato remoto

    io ebbi putito
    🔊
    tu avesti putito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe putito
    🔊
    noi avemmo putito
    🔊
    voi aveste putito
    🔊
    loro ebbero putito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo putire. Podmiňovací způsob slovesa putire


    Tempo semplice

    putire congiuntivo presente

    io putisca
    🔊
    tu putisca
    🔊
    lui/lei/Lei putisca
    🔊
    noi putiamo
    🔊
    voi putiate
    🔊
    loro putiscano
    🔊
    Tempo semplice

    putire congiuntivo imperfetto

    io putissi
    🔊
    tu putissi
    🔊
    lui/lei/Lei putisse
    🔊
    noi putissimo
    🔊
    voi putiste
    🔊
    loro putissero
    🔊

    Tempo composto

    putire congiuntivo passato

    io abbia putito
    🔊
    tu abbia putito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia putito
    🔊
    noi abbiamo putito
    🔊
    voi abbiate putito
    🔊
    loro abbiano putito
    🔊
    Tempo composto

    putire congiuntivo trapassato

    io avessi putito
    🔊
    tu avessi putito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse putito
    🔊
    noi avessimo putito
    🔊
    voi aveste putito
    🔊
    loro avessero putito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale putire. Podmiňovací způsob slovesa putire


    Tempo semplice

    putire condizionale presente

    io putirei
    🔊
    tu putiresti
    🔊
    lui/lei/Lei putirebbe
    🔊
    noi putiremmo
    🔊
    voi putireste
    🔊
    loro puterebbero
    🔊
    Tempo composto

    putire condizionale passato

    io avrei putito
    🔊
    tu avresti putito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe putito
    🔊
    noi avremmo putito
    🔊
    voi avreste putito
    🔊
    loro avrebbero putito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo putire. Rozkazovací způsob slovesa putire


    putire imperativo

    tu puti
    🔊
    noi putiamo
    🔊
    voi putite
    🔊

    putire congiuntivo esortativo

    Lei putisca
    🔊
    Che lui/lei putisca
    🔊
    Che loro putiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!