🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha punito il suo allievo. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    punire :
    pu||re : (accento grave)

    indicativo punire. Oznamovací způsob slovesa punire


    Tempo semplice

    punire presente

    io punisco
    🔊
    tu punisci
    🔊
    lui/lei/Lei punisce
    🔊
    noi puniamo
    🔊
    voi punite
    🔊
    loro puniscono
    🔊
    Tempo semplice

    punire imperfetto

    io punivo
    🔊
    tu punivi
    🔊
    lui/lei/Lei puniva
    🔊
    noi punivamo
    🔊
    voi punivate
    🔊
    loro punivano
    🔊

    Tempo semplice

    punire futuro semplice

    io punirò
    🔊
    tu punirai
    🔊
    lui/lei/Lei punirà
    🔊
    noi puniremo
    🔊
    voi punirete
    🔊
    loro puniranno
    🔊
    Tempo semplice

    punire passato remoto

    io punii
    🔊
    tu punisti
    🔊
    lui/lei/Lei punì
    🔊
    noi punimmo
    🔊
    voi puniste
    🔊
    loro punirono
    🔊

    Tempo composto

    punire futuro anteriore

    io avrò punito
    🔊
    tu avrai punito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà punito
    🔊
    noi avremo punito
    🔊
    voi avrete punito
    🔊
    loro avranno punito
    🔊
    Tempo composto

    punire passato prossimo

    io ho punito
    🔊
    tu hai punito
    🔊
    lui/lei/Lei ha punito
    🔊
    noi abbiamo punito
    🔊
    voi avete punito
    🔊
    loro hanno punito
    🔊

    Tempo composto

    punire trapassato prossimo

    io avevo punito
    🔊
    tu avevi punito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva punito
    🔊
    noi avevamo punito
    🔊
    voi avevate punito
    🔊
    loro avevano punito
    🔊
    Tempo composto

    punire trapassato remoto

    io ebbi punito
    🔊
    tu avesti punito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe punito
    🔊
    noi avemmo punito
    🔊
    voi aveste punito
    🔊
    loro ebbero punito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo punire. Podmiňovací způsob slovesa punire


    Tempo semplice

    punire congiuntivo presente

    io punisca
    🔊
    tu punisca
    🔊
    lui/lei/Lei punisca
    🔊
    noi puniamo
    🔊
    voi puniate
    🔊
    loro puniscano
    🔊
    Tempo semplice

    punire congiuntivo imperfetto

    io punissi
    🔊
    tu punissi
    🔊
    lui/lei/Lei punisse
    🔊
    noi punissimo
    🔊
    voi puniste
    🔊
    loro punissero
    🔊

    Tempo composto

    punire congiuntivo passato

    io abbia punito
    🔊
    tu abbia punito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia punito
    🔊
    noi abbiamo punito
    🔊
    voi abbiate punito
    🔊
    loro abbiano punito
    🔊
    Tempo composto

    punire congiuntivo trapassato

    io avessi punito
    🔊
    tu avessi punito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse punito
    🔊
    noi avessimo punito
    🔊
    voi aveste punito
    🔊
    loro avessero punito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale punire. Podmiňovací způsob slovesa punire


    Tempo semplice

    punire condizionale presente

    io punirei
    🔊
    tu puniresti
    🔊
    lui/lei/Lei punirebbe
    🔊
    noi puniremmo
    🔊
    voi punireste
    🔊
    loro punerebbero
    🔊
    Tempo composto

    punire condizionale passato

    io avrei punito
    🔊
    tu avresti punito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe punito
    🔊
    noi avremmo punito
    🔊
    voi avreste punito
    🔊
    loro avrebbero punito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo punire. Rozkazovací způsob slovesa punire


    punire imperativo

    tu puni
    🔊
    noi puniamo
    🔊
    voi punite
    🔊

    punire congiuntivo esortativo

    Lei punisca
    🔊
    Che lui/lei punisca
    🔊
    Che loro puniscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!