🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha pulito la casa in un pomeriggio. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    pulire :
    pu||re : (accento grave)

    indicativo pulire. Oznamovací způsob slovesa pulire


    Tempo semplice

    pulire presente

    io pulisco
    🔊
    tu pulisci
    🔊
    lui/lei/Lei pulisce
    🔊
    noi puliamo
    🔊
    voi pulite
    🔊
    loro puliscono
    🔊
    Tempo semplice

    pulire imperfetto

    io pulivo
    🔊
    tu pulivi
    🔊
    lui/lei/Lei puliva
    🔊
    noi pulivamo
    🔊
    voi pulivate
    🔊
    loro pulivano
    🔊

    Tempo semplice

    pulire futuro semplice

    io pulirò
    🔊
    tu pulirai
    🔊
    lui/lei/Lei pulirà
    🔊
    noi puliremo
    🔊
    voi pulirete
    🔊
    loro puliranno
    🔊
    Tempo semplice

    pulire passato remoto

    io pulii
    🔊
    tu pulisti
    🔊
    lui/lei/Lei pulì
    🔊
    noi pulimmo
    🔊
    voi puliste
    🔊
    loro pulirono
    🔊

    Tempo composto

    pulire futuro anteriore

    io avrò pulito
    🔊
    tu avrai pulito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà pulito
    🔊
    noi avremo pulito
    🔊
    voi avrete pulito
    🔊
    loro avranno pulito
    🔊
    Tempo composto

    pulire passato prossimo

    io ho pulito
    🔊
    tu hai pulito
    🔊
    lui/lei/Lei ha pulito
    🔊
    noi abbiamo pulito
    🔊
    voi avete pulito
    🔊
    loro hanno pulito
    🔊

    Tempo composto

    pulire trapassato prossimo

    io avevo pulito
    🔊
    tu avevi pulito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva pulito
    🔊
    noi avevamo pulito
    🔊
    voi avevate pulito
    🔊
    loro avevano pulito
    🔊
    Tempo composto

    pulire trapassato remoto

    io ebbi pulito
    🔊
    tu avesti pulito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe pulito
    🔊
    noi avemmo pulito
    🔊
    voi aveste pulito
    🔊
    loro ebbero pulito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo pulire. Podmiňovací způsob slovesa pulire


    Tempo semplice

    pulire congiuntivo presente

    io pulisca
    🔊
    tu pulisca
    🔊
    lui/lei/Lei pulisca
    🔊
    noi puliamo
    🔊
    voi puliate
    🔊
    loro puliscano
    🔊
    Tempo semplice

    pulire congiuntivo imperfetto

    io pulissi
    🔊
    tu pulissi
    🔊
    lui/lei/Lei pulisse
    🔊
    noi pulissimo
    🔊
    voi puliste
    🔊
    loro pulissero
    🔊

    Tempo composto

    pulire congiuntivo passato

    io abbia pulito
    🔊
    tu abbia pulito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia pulito
    🔊
    noi abbiamo pulito
    🔊
    voi abbiate pulito
    🔊
    loro abbiano pulito
    🔊
    Tempo composto

    pulire congiuntivo trapassato

    io avessi pulito
    🔊
    tu avessi pulito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse pulito
    🔊
    noi avessimo pulito
    🔊
    voi aveste pulito
    🔊
    loro avessero pulito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale pulire. Podmiňovací způsob slovesa pulire


    Tempo semplice

    pulire condizionale presente

    io pulirei
    🔊
    tu puliresti
    🔊
    lui/lei/Lei pulirebbe
    🔊
    noi puliremmo
    🔊
    voi pulireste
    🔊
    loro pulerebbero
    🔊
    Tempo composto

    pulire condizionale passato

    io avrei pulito
    🔊
    tu avresti pulito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe pulito
    🔊
    noi avremmo pulito
    🔊
    voi avreste pulito
    🔊
    loro avrebbero pulito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo pulire. Rozkazovací způsob slovesa pulire


    pulire imperativo

    tu puli
    🔊
    noi puliamo
    🔊
    voi pulite
    🔊

    pulire congiuntivo esortativo

    Lei pulisca
    🔊
    Che lui/lei pulisca
    🔊
    Che loro puliscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!