🔍
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    priccare :
    :

    indicativo priccare. Oznamovací způsob slovesa priccare


    Tempo semplice

    Presente priccare

    io pricco
    🔊
    tu pricchi
    🔊
    lui/lei/Lei pricca
    🔊
    noi pricchiamo
    🔊
    voi priccate
    🔊
    loro priccano
    🔊
    Tempo semplice

    Imperfetto priccare

    io priccavo
    🔊
    tu priccavi
    🔊
    lui/lei/Lei priccava
    🔊
    noi priccavamo
    🔊
    voi priccavate
    🔊
    loro priccavano
    🔊

    Tempo semplice

    Futuro semplice priccare

    io priccherò
    🔊
    tu priccherai
    🔊
    lui/lei/Lei priccherà
    🔊
    noi priccheremo
    🔊
    voi priccherete
    🔊
    loro priccheranno
    🔊
    Tempo semplice

    Passato remoto priccare

    io priccai
    🔊
    tu priccasti
    🔊
    lui/lei/Lei priccò
    🔊
    noi priccammo
    🔊
    voi priccaste
    🔊
    loro priccarono
    🔊

    Tempo composto

    Futuro anteriore priccare

    io avrò priccato
    🔊
    tu avrai priccato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà priccato
    🔊
    noi avremo priccato
    🔊
    voi avrete priccato
    🔊
    loro avranno priccato
    🔊
    Tempo composto

    Passato prossimo priccare

    io ho priccato
    🔊
    tu hai priccato
    🔊
    lui/lei/Lei ha priccato
    🔊
    noi abbiamo priccato
    🔊
    voi avete priccato
    🔊
    loro hanno priccato
    🔊

    Tempo composto

    Trapassato prossimo priccare

    io avevo priccato
    🔊
    tu avevi priccato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva priccato
    🔊
    noi avevamo priccato
    🔊
    voi avevate priccato
    🔊
    loro avevano priccato
    🔊
    Tempo composto

    Trapassato remoto priccare

    io ebbi priccato
    🔊
    tu avesti priccato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe priccato
    🔊
    noi avemmo priccato
    🔊
    voi aveste priccato
    🔊
    loro ebbero priccato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo priccare. Podmiňovací způsob slovesa priccare


    Tempo semplice

    Congiuntivo presente priccare

    io pricchi
    🔊
    tu pricchi
    🔊
    lui/lei/Lei pricchi
    🔊
    noi pricchiamo
    🔊
    voi pricchiate
    🔊
    loro pricchino
    🔊
    Tempo semplice

    Congiuntivo imperfetto priccare

    io priccassi
    🔊
    tu priccassi
    🔊
    lui/lei/Lei priccasse
    🔊
    noi priccassimo
    🔊
    voi priccaste
    🔊
    loro priccassero
    🔊

    Tempo composto

    Congiuntivo passato priccare

    io abbia priccato
    🔊
    tu abbia priccato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia priccato
    🔊
    noi abbiamo priccato
    🔊
    voi abbiate priccato
    🔊
    loro abbiano priccato
    🔊
    Tempo composto

    Congiuntivo trapassato priccare

    io avessi priccato
    🔊
    tu avessi priccato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse priccato
    🔊
    noi avessimo priccato
    🔊
    voi aveste priccato
    🔊
    loro avessero priccato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale priccare. Podmiňovací způsob slovesa priccare


    Tempo semplice

    Condizionale presente priccare

    io priccherei
    🔊
    tu priccheresti
    🔊
    lui/lei/Lei priccherebbe
    🔊
    noi priccheremmo
    🔊
    voi pricchereste
    🔊
    loro priccherebbero
    🔊
    Tempo composto

    Condizionale passato priccare

    io avrei priccato
    🔊
    tu avresti priccato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe priccato
    🔊
    noi avremmo priccato
    🔊
    voi avreste priccato
    🔊
    loro avrebbero priccato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo priccare. Rozkazovací způsob slovesa priccare


    Imperativo priccare

    tu pricca
    🔊
    noi pricchiamo
    🔊
    voi priccate
    🔊

    Congiuntivo priccare

    Lei pricchi
    🔊
    Che lui/lei pricchi
    🔊
    Che loro pricchino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!