🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno preluso a una nuova era. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    verbo irregolare
    preludere :
    pre||de|re : (accento grave)

    indicativo preludere. Oznamovací způsob slovesa preludere


    Tempo semplice

    preludere presente

    io preludo
    🔊
    tu preludi
    🔊
    lui/lei/Lei prelude
    🔊
    noi preludiamo
    🔊
    voi preludete
    🔊
    loro preludono
    🔊
    Tempo semplice

    preludere imperfetto

    io preludevo
    🔊
    tu preludevi
    🔊
    lui/lei/Lei preludeva
    🔊
    noi preludevamo
    🔊
    voi preludevate
    🔊
    loro preludevano
    🔊

    Tempo semplice

    preludere futuro semplice

    io preluderò
    🔊
    tu preluderai
    🔊
    lui/lei/Lei preluderà
    🔊
    noi preluderemo
    🔊
    voi preluderete
    🔊
    loro preluderanno
    🔊
    Tempo semplice

    preludere passato remoto

    io prelusi
    🔊
    tu preludesti
    🔊
    lui/lei/Lei preluse
    🔊
    noi preludemmo
    🔊
    voi preludeste
    🔊
    loro prelusero
    🔊

    Tempo composto

    preludere futuro anteriore

    io avrò preluso
    🔊
    tu avrai preluso
    🔊
    lui/lei/Lei avrà preluso
    🔊
    noi avremo preluso
    🔊
    voi avrete preluso
    🔊
    loro avranno preluso
    🔊
    Tempo composto

    preludere passato prossimo

    io ho preluso
    🔊
    tu hai preluso
    🔊
    lui/lei/Lei ha preluso
    🔊
    noi abbiamo preluso
    🔊
    voi avete preluso
    🔊
    loro hanno preluso
    🔊

    Tempo composto

    preludere trapassato prossimo

    io avevo preluso
    🔊
    tu avevi preluso
    🔊
    lui/lei/Lei aveva preluso
    🔊
    noi avevamo preluso
    🔊
    voi avevate preluso
    🔊
    loro avevano preluso
    🔊
    Tempo composto

    preludere trapassato remoto

    io ebbi preluso
    🔊
    tu avesti preluso
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe preluso
    🔊
    noi avemmo preluso
    🔊
    voi aveste preluso
    🔊
    loro ebbero preluso
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo preludere. Podmiňovací způsob slovesa preludere


    Tempo semplice

    preludere congiuntivo presente

    io preluda
    🔊
    tu preluda
    🔊
    lui/lei/Lei preluda
    🔊
    noi preludiamo
    🔊
    voi preludiate
    🔊
    loro preludano
    🔊
    Tempo semplice

    preludere congiuntivo imperfetto

    io preludessi
    🔊
    tu preludessi
    🔊
    lui/lei/Lei preludesse
    🔊
    noi preludessimo
    🔊
    voi preludeste
    🔊
    loro preludessero
    🔊

    Tempo composto

    preludere congiuntivo passato

    io abbia preluso
    🔊
    tu abbia preluso
    🔊
    lui/lei/Lei abbia preluso
    🔊
    noi abbiamo preluso
    🔊
    voi abbiate preluso
    🔊
    loro abbiano preluso
    🔊
    Tempo composto

    preludere congiuntivo trapassato

    io avessi preluso
    🔊
    tu avessi preluso
    🔊
    lui/lei/Lei avesse preluso
    🔊
    noi avessimo preluso
    🔊
    voi aveste preluso
    🔊
    loro avessero preluso
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale preludere. Podmiňovací způsob slovesa preludere


    Tempo semplice

    preludere condizionale presente

    io preluderei
    🔊
    tu preluderesti
    🔊
    lui/lei/Lei preluderebbe
    🔊
    noi preluderemmo
    🔊
    voi preludereste
    🔊
    loro preluderebbero
    🔊
    Tempo composto

    preludere condizionale passato

    io avrei preluso
    🔊
    tu avresti preluso
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe preluso
    🔊
    noi avremmo preluso
    🔊
    voi avreste preluso
    🔊
    loro avrebbero preluso
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo preludere. Rozkazovací způsob slovesa preludere


    preludere imperativo

    tu preludi
    🔊
    noi preludiamo
    🔊
    voi preludete
    🔊

    preludere congiuntivo esortativo

    Lei preluda
    🔊
    Che lui/lei preluda
    🔊
    Che loro preludano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!