🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha predicato l’amore e la pace. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
    predicare :
    pre|di||re : (accento grave)

    indicativo predicare. Oznamovací způsob slovesa predicare


    Tempo semplice

    predicare presente

    io predico
    🔊
    tu predichi
    🔊
    lui/lei/Lei predica
    🔊
    noi predichiamo
    🔊
    voi predicate
    🔊
    loro predicano
    🔊
    Tempo semplice

    predicare imperfetto

    io predicavo
    🔊
    tu predicavi
    🔊
    lui/lei/Lei predicava
    🔊
    noi predicavamo
    🔊
    voi predicavate
    🔊
    loro predicavano
    🔊

    Tempo semplice

    predicare futuro semplice

    io predicherò
    🔊
    tu predicherai
    🔊
    lui/lei/Lei predicherà
    🔊
    noi predicheremo
    🔊
    voi predicherete
    🔊
    loro predicheranno
    🔊
    Tempo semplice

    predicare passato remoto

    io predicai
    🔊
    tu predicasti
    🔊
    lui/lei/Lei predicò
    🔊
    noi predicammo
    🔊
    voi predicaste
    🔊
    loro predicarono
    🔊

    Tempo composto

    predicare futuro anteriore

    io avrò predicato
    🔊
    tu avrai predicato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà predicato
    🔊
    noi avremo predicato
    🔊
    voi avrete predicato
    🔊
    loro avranno predicato
    🔊
    Tempo composto

    predicare passato prossimo

    io ho predicato
    🔊
    tu hai predicato
    🔊
    lui/lei/Lei ha predicato
    🔊
    noi abbiamo predicato
    🔊
    voi avete predicato
    🔊
    loro hanno predicato
    🔊

    Tempo composto

    predicare trapassato prossimo

    io avevo predicato
    🔊
    tu avevi predicato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva predicato
    🔊
    noi avevamo predicato
    🔊
    voi avevate predicato
    🔊
    loro avevano predicato
    🔊
    Tempo composto

    predicare trapassato remoto

    io ebbi predicato
    🔊
    tu avesti predicato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe predicato
    🔊
    noi avemmo predicato
    🔊
    voi aveste predicato
    🔊
    loro ebbero predicato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo predicare. Podmiňovací způsob slovesa predicare


    Tempo semplice

    predicare congiuntivo presente

    io predichi
    🔊
    tu predichi
    🔊
    lui/lei/Lei predichi
    🔊
    noi predichiamo
    🔊
    voi predichiate
    🔊
    loro predichino
    🔊
    Tempo semplice

    predicare congiuntivo imperfetto

    io predicassi
    🔊
    tu predicassi
    🔊
    lui/lei/Lei predicasse
    🔊
    noi predicassimo
    🔊
    voi predicaste
    🔊
    loro predicassero
    🔊

    Tempo composto

    predicare congiuntivo passato

    io abbia predicato
    🔊
    tu abbia predicato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia predicato
    🔊
    noi abbiamo predicato
    🔊
    voi abbiate predicato
    🔊
    loro abbiano predicato
    🔊
    Tempo composto

    predicare congiuntivo trapassato

    io avessi predicato
    🔊
    tu avessi predicato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse predicato
    🔊
    noi avessimo predicato
    🔊
    voi aveste predicato
    🔊
    loro avessero predicato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale predicare. Podmiňovací způsob slovesa predicare


    Tempo semplice

    predicare condizionale presente

    io predicherei
    🔊
    tu predicheresti
    🔊
    lui/lei/Lei predicherebbe
    🔊
    noi predicheremmo
    🔊
    voi predichereste
    🔊
    loro predicherebbero
    🔊
    Tempo composto

    predicare condizionale passato

    io avrei predicato
    🔊
    tu avresti predicato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe predicato
    🔊
    noi avremmo predicato
    🔊
    voi avreste predicato
    🔊
    loro avrebbero predicato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo predicare. Rozkazovací způsob slovesa predicare


    predicare imperativo

    tu predica
    🔊
    noi predichiamo
    🔊
    voi predicate
    🔊

    predicare congiuntivo esortativo

    Lei predichi
    🔊
    Che lui/lei predichi
    🔊
    Che loro predichino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!