🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Il fiume è stato inquinato da diverse industrie. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
    verbo irregolare
    polluire :
    pol|lu|ì|re : (accento grave)

    indicativo polluire. Oznamovací způsob slovesa polluire


    Tempo semplice

    polluire presente

    io polluisco
    🔊
    tu polluisci
    🔊
    lui/lei/Lei polluisce
    🔊
    noi polluiamo
    🔊
    voi polluite
    🔊
    loro polluiscono
    🔊
    Tempo semplice

    polluire imperfetto

    io polluivo
    🔊
    tu polluivi
    🔊
    lui/lei/Lei polluiva
    🔊
    noi polluivamo
    🔊
    voi polluivate
    🔊
    loro polluivano
    🔊

    Tempo semplice

    polluire futuro semplice

    io polluirò
    🔊
    tu polluirai
    🔊
    lui/lei/Lei polluirà
    🔊
    noi polluiremo
    🔊
    voi polluirete
    🔊
    loro polluiranno
    🔊
    Tempo semplice

    polluire passato remoto

    io polluii
    🔊
    tu polluisti
    🔊
    lui/lei/Lei polluò
    🔊
    noi polluimmo
    🔊
    voi polluiste
    🔊
    loro polluirono
    🔊

    Tempo composto

    polluire futuro anteriore

    io avrò polluito
    🔊
    tu avrai polluito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà polluito
    🔊
    noi avremo polluito
    🔊
    voi avrete polluito
    🔊
    loro avranno polluito
    🔊
    Tempo composto

    polluire passato prossimo

    io ho polluito
    🔊
    tu hai polluito
    🔊
    lui/lei/Lei ha polluito
    🔊
    noi abbiamo polluito
    🔊
    voi avete polluito
    🔊
    loro hanno polluito
    🔊

    Tempo composto

    polluire trapassato prossimo

    io avevo polluito
    🔊
    tu avevi polluito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva polluito
    🔊
    noi avevamo polluito
    🔊
    voi avevate polluito
    🔊
    loro avevano polluito
    🔊
    Tempo composto

    polluire trapassato remoto

    io ebbi polluito
    🔊
    tu avesti polluito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe polluito
    🔊
    noi avemmo polluito
    🔊
    voi aveste polluito
    🔊
    loro ebbero polluito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo polluire. Podmiňovací způsob slovesa polluire


    Tempo semplice

    polluire congiuntivo presente

    io polluisca
    🔊
    tu polluisca
    🔊
    lui/lei/Lei polluisca
    🔊
    noi polluiamo
    🔊
    voi polluiate
    🔊
    loro polluiscano
    🔊
    Tempo semplice

    polluire congiuntivo imperfetto

    io polluissi
    🔊
    tu polluissi
    🔊
    lui/lei/Lei polluisse
    🔊
    noi polluissimo
    🔊
    voi polluiste
    🔊
    loro polluissero
    🔊

    Tempo composto

    polluire congiuntivo passato

    io abbia polluito
    🔊
    tu abbia polluito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia polluito
    🔊
    noi abbiamo polluito
    🔊
    voi abbiate polluito
    🔊
    loro abbiano polluito
    🔊
    Tempo composto

    polluire congiuntivo trapassato

    io avessi polluito
    🔊
    tu avessi polluito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse polluito
    🔊
    noi avessimo polluito
    🔊
    voi aveste polluito
    🔊
    loro avessero polluito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale polluire. Podmiňovací způsob slovesa polluire


    Tempo semplice

    polluire condizionale presente

    io polluirei
    🔊
    tu polluiresti
    🔊
    lui/lei/Lei polluirebbe
    🔊
    noi polluiremmo
    🔊
    voi polluireste
    🔊
    loro polluerebbero
    🔊
    Tempo composto

    polluire condizionale passato

    io avrei polluito
    🔊
    tu avresti polluito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe polluito
    🔊
    noi avremmo polluito
    🔊
    voi avreste polluito
    🔊
    loro avrebbero polluito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo polluire. Rozkazovací způsob slovesa polluire


    polluire imperativo

    tu pollui
    🔊
    noi polluiamo
    🔊
    voi polluite
    🔊

    polluire congiuntivo esortativo

    Lei polluisca
    🔊
    Che lui/lei polluisca
    🔊
    Che loro polluiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!