🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha pianto per la tristezza. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    verbo irregolare
    piangere :
    piàn|ge|re : (accento grave)

    indicativo piangere. Oznamovací způsob slovesa piangere


    Tempo semplice

    piangere presente

    io piango
    🔊
    tu piangi
    🔊
    lui/lei/Lei piange
    🔊
    noi piangiamo
    🔊
    voi piangete
    🔊
    loro piangono
    🔊
    Tempo semplice

    piangere imperfetto

    io piangevo
    🔊
    tu piangevi
    🔊
    lui/lei/Lei piangeva
    🔊
    noi piangevamo
    🔊
    voi piangevate
    🔊
    loro piangevano
    🔊

    Tempo semplice

    piangere futuro semplice

    io piangerò
    🔊
    tu piangerai
    🔊
    lui/lei/Lei piangerà
    🔊
    noi piangeremo
    🔊
    voi piangerete
    🔊
    loro piangeranno
    🔊
    Tempo semplice

    piangere passato remoto

    io piansi
    🔊
    tu piangesti
    🔊
    lui/lei/Lei pianse
    🔊
    noi piangemmo
    🔊
    voi piangeste
    🔊
    loro piansero
    🔊

    Tempo composto

    piangere futuro anteriore

    io avrò pianto
    🔊
    tu avrai pianto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà pianto
    🔊
    noi avremo pianto
    🔊
    voi avrete pianto
    🔊
    loro avranno pianto
    🔊
    Tempo composto

    piangere passato prossimo

    io ho pianto
    🔊
    tu hai pianto
    🔊
    lui/lei/Lei ha pianto
    🔊
    noi abbiamo pianto
    🔊
    voi avete pianto
    🔊
    loro hanno pianto
    🔊

    Tempo composto

    piangere trapassato prossimo

    io avevo pianto
    🔊
    tu avevi pianto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva pianto
    🔊
    noi avevamo pianto
    🔊
    voi avevate pianto
    🔊
    loro avevano pianto
    🔊
    Tempo composto

    piangere trapassato remoto

    io ebbi pianto
    🔊
    tu avesti pianto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe pianto
    🔊
    noi avemmo pianto
    🔊
    voi aveste pianto
    🔊
    loro ebbero pianto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo piangere. Podmiňovací způsob slovesa piangere


    Tempo semplice

    piangere congiuntivo presente

    io pianga
    🔊
    tu pianga
    🔊
    lui/lei/Lei pianga
    🔊
    noi piangiamo
    🔊
    voi piangiate
    🔊
    loro piangano
    🔊
    Tempo semplice

    piangere congiuntivo imperfetto

    io piangessi
    🔊
    tu piangessi
    🔊
    lui/lei/Lei piangesse
    🔊
    noi piangessimo
    🔊
    voi piangeste
    🔊
    loro piangessero
    🔊

    Tempo composto

    piangere congiuntivo passato

    io abbia pianto
    🔊
    tu abbia pianto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia pianto
    🔊
    noi abbiamo pianto
    🔊
    voi abbiate pianto
    🔊
    loro abbiano pianto
    🔊
    Tempo composto

    piangere congiuntivo trapassato

    io avessi pianto
    🔊
    tu avessi pianto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse pianto
    🔊
    noi avessimo pianto
    🔊
    voi aveste pianto
    🔊
    loro avessero pianto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale piangere. Podmiňovací způsob slovesa piangere


    Tempo semplice

    piangere condizionale presente

    io piangerei
    🔊
    tu piangeresti
    🔊
    lui/lei/Lei piangerebbe
    🔊
    noi piangeremmo
    🔊
    voi piangereste
    🔊
    loro piangerebbero
    🔊
    Tempo composto

    piangere condizionale passato

    io avrei pianto
    🔊
    tu avresti pianto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe pianto
    🔊
    noi avremmo pianto
    🔊
    voi avreste pianto
    🔊
    loro avrebbero pianto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo piangere. Rozkazovací způsob slovesa piangere


    piangere imperativo

    tu piangi
    🔊
    noi piangiamo
    🔊
    voi piangete
    🔊

    piangere congiuntivo esortativo

    Lei pianga
    🔊
    Che lui/lei pianga
    🔊
    Che loro piangano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!