🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno pensato a una soluzione alternativa. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
    pensare :
    pen||re : (accento grave)

    indicativo pensare. Oznamovací způsob slovesa pensare


    Tempo semplice

    pensare presente

    io penso
    🔊
    tu pensi
    🔊
    lui/lei/Lei pensa
    🔊
    noi pensiamo
    🔊
    voi pensate
    🔊
    loro pensano
    🔊
    Tempo semplice

    pensare imperfetto

    io pensavo
    🔊
    tu pensavi
    🔊
    lui/lei/Lei pensava
    🔊
    noi pensavamo
    🔊
    voi pensavate
    🔊
    loro pensavano
    🔊

    Tempo semplice

    pensare futuro semplice

    io penserò
    🔊
    tu penserai
    🔊
    lui/lei/Lei penserà
    🔊
    noi penseremo
    🔊
    voi penserete
    🔊
    loro penseranno
    🔊
    Tempo semplice

    pensare passato remoto

    io pensai
    🔊
    tu pensasti
    🔊
    lui/lei/Lei pensò
    🔊
    noi pensammo
    🔊
    voi pensaste
    🔊
    loro pensarono
    🔊

    Tempo composto

    pensare futuro anteriore

    io avrò pensato
    🔊
    tu avrai pensato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà pensato
    🔊
    noi avremo pensato
    🔊
    voi avrete pensato
    🔊
    loro avranno pensato
    🔊
    Tempo composto

    pensare passato prossimo

    io ho pensato
    🔊
    tu hai pensato
    🔊
    lui/lei/Lei ha pensato
    🔊
    noi abbiamo pensato
    🔊
    voi avete pensato
    🔊
    loro hanno pensato
    🔊

    Tempo composto

    pensare trapassato prossimo

    io avevo pensato
    🔊
    tu avevi pensato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva pensato
    🔊
    noi avevamo pensato
    🔊
    voi avevate pensato
    🔊
    loro avevano pensato
    🔊
    Tempo composto

    pensare trapassato remoto

    io ebbi pensato
    🔊
    tu avesti pensato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe pensato
    🔊
    noi avemmo pensato
    🔊
    voi aveste pensato
    🔊
    loro ebbero pensato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo pensare. Podmiňovací způsob slovesa pensare


    Tempo semplice

    pensare congiuntivo presente

    io pensi
    🔊
    tu pensi
    🔊
    lui/lei/Lei pensi
    🔊
    noi pensiamo
    🔊
    voi pensiate
    🔊
    loro pensino
    🔊
    Tempo semplice

    pensare congiuntivo imperfetto

    io pensassi
    🔊
    tu pensassi
    🔊
    lui/lei/Lei pensasse
    🔊
    noi pensassimo
    🔊
    voi pensaste
    🔊
    loro pensassero
    🔊

    Tempo composto

    pensare congiuntivo passato

    io abbia pensato
    🔊
    tu abbia pensato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia pensato
    🔊
    noi abbiamo pensato
    🔊
    voi abbiate pensato
    🔊
    loro abbiano pensato
    🔊
    Tempo composto

    pensare congiuntivo trapassato

    io avessi pensato
    🔊
    tu avessi pensato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse pensato
    🔊
    noi avessimo pensato
    🔊
    voi aveste pensato
    🔊
    loro avessero pensato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale pensare. Podmiňovací způsob slovesa pensare


    Tempo semplice

    pensare condizionale presente

    io penserei
    🔊
    tu penseresti
    🔊
    lui/lei/Lei penserebbe
    🔊
    noi penseremmo
    🔊
    voi pensereste
    🔊
    loro penserebbero
    🔊
    Tempo composto

    pensare condizionale passato

    io avrei pensato
    🔊
    tu avresti pensato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe pensato
    🔊
    noi avremmo pensato
    🔊
    voi avreste pensato
    🔊
    loro avrebbero pensato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo pensare. Rozkazovací způsob slovesa pensare


    pensare imperativo

    tu pensa
    🔊
    noi pensiamo
    🔊
    voi pensate
    🔊

    pensare congiuntivo esortativo

    Lei pensi
    🔊
    Che lui/lei pensi
    🔊
    Che loro pensino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!