🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha pagato il conto con la carta di credito. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    pagare :
    pa||re : (accento grave)

    indicativo pagare. Oznamovací způsob slovesa pagare


    Tempo semplice

    pagare presente

    io pago
    🔊
    tu paghi
    🔊
    lui/lei/Lei paga
    🔊
    noi paghiamo
    🔊
    voi pagate
    🔊
    loro pagano
    🔊
    Tempo semplice

    pagare imperfetto

    io pagavo
    🔊
    tu pagavi
    🔊
    lui/lei/Lei pagava
    🔊
    noi pagavamo
    🔊
    voi pagavate
    🔊
    loro pagavano
    🔊

    Tempo semplice

    pagare futuro semplice

    io pagherò
    🔊
    tu pagherai
    🔊
    lui/lei/Lei pagherà
    🔊
    noi pagheremo
    🔊
    voi pagherete
    🔊
    loro pagheranno
    🔊
    Tempo semplice

    pagare passato remoto

    io pagai
    🔊
    tu pagasti
    🔊
    lui/lei/Lei pagò
    🔊
    noi pagammo
    🔊
    voi pagaste
    🔊
    loro pagarono
    🔊

    Tempo composto

    pagare futuro anteriore

    io avrò pagato
    🔊
    tu avrai pagato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà pagato
    🔊
    noi avremo pagato
    🔊
    voi avrete pagato
    🔊
    loro avranno pagato
    🔊
    Tempo composto

    pagare passato prossimo

    io ho pagato
    🔊
    tu hai pagato
    🔊
    lui/lei/Lei ha pagato
    🔊
    noi abbiamo pagato
    🔊
    voi avete pagato
    🔊
    loro hanno pagato
    🔊

    Tempo composto

    pagare trapassato prossimo

    io avevo pagato
    🔊
    tu avevi pagato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva pagato
    🔊
    noi avevamo pagato
    🔊
    voi avevate pagato
    🔊
    loro avevano pagato
    🔊
    Tempo composto

    pagare trapassato remoto

    io ebbi pagato
    🔊
    tu avesti pagato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe pagato
    🔊
    noi avemmo pagato
    🔊
    voi aveste pagato
    🔊
    loro ebbero pagato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo pagare. Podmiňovací způsob slovesa pagare


    Tempo semplice

    pagare congiuntivo presente

    io paghi
    🔊
    tu paghi
    🔊
    lui/lei/Lei paghi
    🔊
    noi paghiamo
    🔊
    voi paghiate
    🔊
    loro paghino
    🔊
    Tempo semplice

    pagare congiuntivo imperfetto

    io pagassi
    🔊
    tu pagassi
    🔊
    lui/lei/Lei pagasse
    🔊
    noi pagassimo
    🔊
    voi pagaste
    🔊
    loro pagassero
    🔊

    Tempo composto

    pagare congiuntivo passato

    io abbia pagato
    🔊
    tu abbia pagato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia pagato
    🔊
    noi abbiamo pagato
    🔊
    voi abbiate pagato
    🔊
    loro abbiano pagato
    🔊
    Tempo composto

    pagare congiuntivo trapassato

    io avessi pagato
    🔊
    tu avessi pagato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse pagato
    🔊
    noi avessimo pagato
    🔊
    voi aveste pagato
    🔊
    loro avessero pagato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale pagare. Podmiňovací způsob slovesa pagare


    Tempo semplice

    pagare condizionale presente

    io pagherei
    🔊
    tu pagheresti
    🔊
    lui/lei/Lei pagherebbe
    🔊
    noi pagheremmo
    🔊
    voi paghereste
    🔊
    loro pagherebbero
    🔊
    Tempo composto

    pagare condizionale passato

    io avrei pagato
    🔊
    tu avresti pagato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe pagato
    🔊
    noi avremmo pagato
    🔊
    voi avreste pagato
    🔊
    loro avrebbero pagato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo pagare. Rozkazovací způsob slovesa pagare


    pagare imperativo

    tu paga
    🔊
    noi paghiamo
    🔊
    voi pagate
    🔊

    pagare congiuntivo esortativo

    Lei paghi
    🔊
    Che lui/lei paghi
    🔊
    Che loro paghino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!