🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno ordito un piano per il successo. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    ordire :
    or||re : (accento grave)

    indicativo ordire. Oznamovací způsob slovesa ordire


    Tempo semplice

    ordire presente

    io ordisco
    🔊
    tu ordisci
    🔊
    lui/lei/Lei ordisce
    🔊
    noi ordiamo
    🔊
    voi ordite
    🔊
    loro ordiscono
    🔊
    Tempo semplice

    ordire imperfetto

    io ordivo
    🔊
    tu ordivi
    🔊
    lui/lei/Lei ordiva
    🔊
    noi ordivamo
    🔊
    voi ordivate
    🔊
    loro ordivano
    🔊

    Tempo semplice

    ordire futuro semplice

    io ordirò
    🔊
    tu ordirai
    🔊
    lui/lei/Lei ordirà
    🔊
    noi ordiremo
    🔊
    voi ordirete
    🔊
    loro ordiranno
    🔊
    Tempo semplice

    ordire passato remoto

    io ordii
    🔊
    tu ordisti
    🔊
    lui/lei/Lei ordì
    🔊
    noi ordimmo
    🔊
    voi ordiste
    🔊
    loro ordirono
    🔊

    Tempo composto

    ordire futuro anteriore

    io avrò ordito
    🔊
    tu avrai ordito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà ordito
    🔊
    noi avremo ordito
    🔊
    voi avrete ordito
    🔊
    loro avranno ordito
    🔊
    Tempo composto

    ordire passato prossimo

    io ho ordito
    🔊
    tu hai ordito
    🔊
    lui/lei/Lei ha ordito
    🔊
    noi abbiamo ordito
    🔊
    voi avete ordito
    🔊
    loro hanno ordito
    🔊

    Tempo composto

    ordire trapassato prossimo

    io avevo ordito
    🔊
    tu avevi ordito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva ordito
    🔊
    noi avevamo ordito
    🔊
    voi avevate ordito
    🔊
    loro avevano ordito
    🔊
    Tempo composto

    ordire trapassato remoto

    io ebbi ordito
    🔊
    tu avesti ordito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe ordito
    🔊
    noi avemmo ordito
    🔊
    voi aveste ordito
    🔊
    loro ebbero ordito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo ordire. Podmiňovací způsob slovesa ordire


    Tempo semplice

    ordire congiuntivo presente

    io ordisca
    🔊
    tu ordisca
    🔊
    lui/lei/Lei ordisca
    🔊
    noi ordiamo
    🔊
    voi ordiate
    🔊
    loro ordiscano
    🔊
    Tempo semplice

    ordire congiuntivo imperfetto

    io ordissi
    🔊
    tu ordissi
    🔊
    lui/lei/Lei ordisse
    🔊
    noi ordissimo
    🔊
    voi ordiste
    🔊
    loro ordissero
    🔊

    Tempo composto

    ordire congiuntivo passato

    io abbia ordito
    🔊
    tu abbia ordito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia ordito
    🔊
    noi abbiamo ordito
    🔊
    voi abbiate ordito
    🔊
    loro abbiano ordito
    🔊
    Tempo composto

    ordire congiuntivo trapassato

    io avessi ordito
    🔊
    tu avessi ordito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse ordito
    🔊
    noi avessimo ordito
    🔊
    voi aveste ordito
    🔊
    loro avessero ordito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale ordire. Podmiňovací způsob slovesa ordire


    Tempo semplice

    ordire condizionale presente

    io ordirei
    🔊
    tu ordiresti
    🔊
    lui/lei/Lei ordirebbe
    🔊
    noi ordiremmo
    🔊
    voi ordireste
    🔊
    loro orderebbero
    🔊
    Tempo composto

    ordire condizionale passato

    io avrei ordito
    🔊
    tu avresti ordito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe ordito
    🔊
    noi avremmo ordito
    🔊
    voi avreste ordito
    🔊
    loro avrebbero ordito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo ordire. Rozkazovací způsob slovesa ordire


    ordire imperativo

    tu ordi
    🔊
    noi ordiamo
    🔊
    voi ordite
    🔊

    ordire congiuntivo esortativo

    Lei ordisca
    🔊
    Che lui/lei ordisca
    🔊
    Che loro ordiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!