🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha nominato il suo successore. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    nominare :
    no|mi||re : (accento grave)

    indicativo nominare. Oznamovací způsob slovesa nominare


    Tempo semplice

    nominare presente

    io nomino
    🔊
    tu nomini
    🔊
    lui/lei/Lei nomina
    🔊
    noi nominiamo
    🔊
    voi nominate
    🔊
    loro nominano
    🔊
    Tempo semplice

    nominare imperfetto

    io nominavo
    🔊
    tu nominavi
    🔊
    lui/lei/Lei nominava
    🔊
    noi nominavamo
    🔊
    voi nominavate
    🔊
    loro nominavano
    🔊

    Tempo semplice

    nominare futuro semplice

    io nominerò
    🔊
    tu nominerai
    🔊
    lui/lei/Lei nominerà
    🔊
    noi nomineremo
    🔊
    voi nominerete
    🔊
    loro nomineranno
    🔊
    Tempo semplice

    nominare passato remoto

    io nominai
    🔊
    tu nominasti
    🔊
    lui/lei/Lei nominò
    🔊
    noi nominammo
    🔊
    voi nominaste
    🔊
    loro nominarono
    🔊

    Tempo composto

    nominare futuro anteriore

    io avrò nominato
    🔊
    tu avrai nominato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà nominato
    🔊
    noi avremo nominato
    🔊
    voi avrete nominato
    🔊
    loro avranno nominato
    🔊
    Tempo composto

    nominare passato prossimo

    io ho nominato
    🔊
    tu hai nominato
    🔊
    lui/lei/Lei ha nominato
    🔊
    noi abbiamo nominato
    🔊
    voi avete nominato
    🔊
    loro hanno nominato
    🔊

    Tempo composto

    nominare trapassato prossimo

    io avevo nominato
    🔊
    tu avevi nominato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva nominato
    🔊
    noi avevamo nominato
    🔊
    voi avevate nominato
    🔊
    loro avevano nominato
    🔊
    Tempo composto

    nominare trapassato remoto

    io ebbi nominato
    🔊
    tu avesti nominato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe nominato
    🔊
    noi avemmo nominato
    🔊
    voi aveste nominato
    🔊
    loro ebbero nominato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo nominare. Podmiňovací způsob slovesa nominare


    Tempo semplice

    nominare congiuntivo presente

    io nomini
    🔊
    tu nomini
    🔊
    lui/lei/Lei nomini
    🔊
    noi nominiamo
    🔊
    voi nominiate
    🔊
    loro nominino
    🔊
    Tempo semplice

    nominare congiuntivo imperfetto

    io nominassi
    🔊
    tu nominassi
    🔊
    lui/lei/Lei nominasse
    🔊
    noi nominassimo
    🔊
    voi nominaste
    🔊
    loro nominassero
    🔊

    Tempo composto

    nominare congiuntivo passato

    io abbia nominato
    🔊
    tu abbia nominato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia nominato
    🔊
    noi abbiamo nominato
    🔊
    voi abbiate nominato
    🔊
    loro abbiano nominato
    🔊
    Tempo composto

    nominare congiuntivo trapassato

    io avessi nominato
    🔊
    tu avessi nominato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse nominato
    🔊
    noi avessimo nominato
    🔊
    voi aveste nominato
    🔊
    loro avessero nominato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale nominare. Podmiňovací způsob slovesa nominare


    Tempo semplice

    nominare condizionale presente

    io nominerei
    🔊
    tu nomineresti
    🔊
    lui/lei/Lei nominerebbe
    🔊
    noi nomineremmo
    🔊
    voi nominereste
    🔊
    loro nominerebbero
    🔊
    Tempo composto

    nominare condizionale passato

    io avrei nominato
    🔊
    tu avresti nominato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe nominato
    🔊
    noi avremmo nominato
    🔊
    voi avreste nominato
    🔊
    loro avrebbero nominato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo nominare. Rozkazovací způsob slovesa nominare


    nominare imperativo

    tu nomina
    🔊
    noi nominiamo
    🔊
    voi nominate
    🔊

    nominare congiuntivo esortativo

    Lei nomini
    🔊
    Che lui/lei nomini
    🔊
    Che loro nominino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!