🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha mingito il cavallo prima della corsa. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    verbo irregolare
    mingere :
    mìn|ge|re : (accento grave)

    indicativo mingere. Oznamovací způsob slovesa mingere


    Tempo semplice

    mingere presente

    io mingo
    🔊
    tu mingi
    🔊
    lui/lei/Lei minge
    🔊
    noi mingiamo
    🔊
    voi mingete
    🔊
    loro mingono
    🔊
    Tempo semplice

    mingere imperfetto

    io mingevo
    🔊
    tu mingevi
    🔊
    lui/lei/Lei mingeva
    🔊
    noi mingevamo
    🔊
    voi mingevate
    🔊
    loro mingevano
    🔊

    Tempo semplice

    mingere futuro semplice

    io mingerò
    🔊
    tu mingerai
    🔊
    lui/lei/Lei mingerà
    🔊
    noi mingeremo
    🔊
    voi mingerete
    🔊
    loro mingeranno
    🔊
    Tempo semplice

    mingere passato remoto

    io minsi
    🔊
    tu mingesti
    🔊
    lui/lei/Lei minse
    🔊
    noi mingemmo
    🔊
    voi mingeste
    🔊
    loro minsero
    🔊

    Tempo composto

    mingere futuro anteriore

    io avrò minto
    🔊
    tu avrai minto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà minto
    🔊
    noi avremo minto
    🔊
    voi avrete minto
    🔊
    loro avranno minto
    🔊
    Tempo composto

    mingere passato prossimo

    io ho minto
    🔊
    tu hai minto
    🔊
    lui/lei/Lei ha minto
    🔊
    noi abbiamo minto
    🔊
    voi avete minto
    🔊
    loro hanno minto
    🔊

    Tempo composto

    mingere trapassato prossimo

    io avevo minto
    🔊
    tu avevi minto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva minto
    🔊
    noi avevamo minto
    🔊
    voi avevate minto
    🔊
    loro avevano minto
    🔊
    Tempo composto

    mingere trapassato remoto

    io ebbi minto
    🔊
    tu avesti minto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe minto
    🔊
    noi avemmo minto
    🔊
    voi aveste minto
    🔊
    loro ebbero minto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo mingere. Podmiňovací způsob slovesa mingere


    Tempo semplice

    mingere congiuntivo presente

    io minga
    🔊
    tu minga
    🔊
    lui/lei/Lei minga
    🔊
    noi mingiamo
    🔊
    voi mingiate
    🔊
    loro mingano
    🔊
    Tempo semplice

    mingere congiuntivo imperfetto

    io mingessi
    🔊
    tu mingessi
    🔊
    lui/lei/Lei mingesse
    🔊
    noi mingessimo
    🔊
    voi mingeste
    🔊
    loro mingessero
    🔊

    Tempo composto

    mingere congiuntivo passato

    io abbia minto
    🔊
    tu abbia minto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia minto
    🔊
    noi abbiamo minto
    🔊
    voi abbiate minto
    🔊
    loro abbiano minto
    🔊
    Tempo composto

    mingere congiuntivo trapassato

    io avessi minto
    🔊
    tu avessi minto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse minto
    🔊
    noi avessimo minto
    🔊
    voi aveste minto
    🔊
    loro avessero minto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale mingere. Podmiňovací způsob slovesa mingere


    Tempo semplice

    mingere condizionale presente

    io mingerei
    🔊
    tu mingeresti
    🔊
    lui/lei/Lei mingerebbe
    🔊
    noi mingeremmo
    🔊
    voi mingereste
    🔊
    loro mingerebbero
    🔊
    Tempo composto

    mingere condizionale passato

    io avrei minto
    🔊
    tu avresti minto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe minto
    🔊
    noi avremmo minto
    🔊
    voi avreste minto
    🔊
    loro avrebbero minto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo mingere. Rozkazovací způsob slovesa mingere


    mingere imperativo

    tu mingi
    🔊
    noi mingiamo
    🔊
    voi mingete
    🔊

    mingere congiuntivo esortativo

    Lei minga
    🔊
    Che lui/lei minga
    🔊
    Che loro mingano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!