🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Le acque del fiume si sono merge con il mare. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    verbo irregolare
    mergere :
    mèr|ge|re : (accento grave)

    indicativo mergere. Oznamovací způsob slovesa mergere


    Tempo semplice

    mergere presente

    io mergo
    🔊
    tu mergi
    🔊
    lui/lei/Lei merge
    🔊
    noi mergiamo
    🔊
    voi mergete
    🔊
    loro mergono
    🔊
    Tempo semplice

    mergere imperfetto

    io mergevo
    🔊
    tu mergevi
    🔊
    lui/lei/Lei mergeva
    🔊
    noi mergevamo
    🔊
    voi mergevate
    🔊
    loro mergevano
    🔊

    Tempo semplice

    mergere futuro semplice

    io mergerò
    🔊
    tu mergerai
    🔊
    lui/lei/Lei mergerà
    🔊
    noi mergeremo
    🔊
    voi mergerete
    🔊
    loro mergeranno
    🔊
    Tempo semplice

    mergere passato remoto

    io mersi
    🔊
    tu mergesti
    🔊
    lui/lei/Lei merse
    🔊
    noi mergemmo
    🔊
    voi mergeste
    🔊
    loro mersero
    🔊

    Tempo composto

    mergere futuro anteriore

    io avrò merso
    🔊
    tu avrai merso
    🔊
    lui/lei/Lei avrà merso
    🔊
    noi avremo merso
    🔊
    voi avrete merso
    🔊
    loro avranno merso
    🔊
    Tempo composto

    mergere passato prossimo

    io ho merso
    🔊
    tu hai merso
    🔊
    lui/lei/Lei ha merso
    🔊
    noi abbiamo merso
    🔊
    voi avete merso
    🔊
    loro hanno merso
    🔊

    Tempo composto

    mergere trapassato prossimo

    io avevo merso
    🔊
    tu avevi merso
    🔊
    lui/lei/Lei aveva merso
    🔊
    noi avevamo merso
    🔊
    voi avevate merso
    🔊
    loro avevano merso
    🔊
    Tempo composto

    mergere trapassato remoto

    io ebbi merso
    🔊
    tu avesti merso
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe merso
    🔊
    noi avemmo merso
    🔊
    voi aveste merso
    🔊
    loro ebbero merso
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo mergere. Podmiňovací způsob slovesa mergere


    Tempo semplice

    mergere congiuntivo presente

    io merga
    🔊
    tu merga
    🔊
    lui/lei/Lei merga
    🔊
    noi mergiamo
    🔊
    voi mergiate
    🔊
    loro mergano
    🔊
    Tempo semplice

    mergere congiuntivo imperfetto

    io mergessi
    🔊
    tu mergessi
    🔊
    lui/lei/Lei mergesse
    🔊
    noi mergessimo
    🔊
    voi mergeste
    🔊
    loro mergessero
    🔊

    Tempo composto

    mergere congiuntivo passato

    io abbia merso
    🔊
    tu abbia merso
    🔊
    lui/lei/Lei abbia merso
    🔊
    noi abbiamo merso
    🔊
    voi abbiate merso
    🔊
    loro abbiano merso
    🔊
    Tempo composto

    mergere congiuntivo trapassato

    io avessi merso
    🔊
    tu avessi merso
    🔊
    lui/lei/Lei avesse merso
    🔊
    noi avessimo merso
    🔊
    voi aveste merso
    🔊
    loro avessero merso
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale mergere. Podmiňovací způsob slovesa mergere


    Tempo semplice

    mergere condizionale presente

    io mergerei
    🔊
    tu mergeresti
    🔊
    lui/lei/Lei mergerebbe
    🔊
    noi mergeremmo
    🔊
    voi mergereste
    🔊
    loro mergerebbero
    🔊
    Tempo composto

    mergere condizionale passato

    io avrei merso
    🔊
    tu avresti merso
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe merso
    🔊
    noi avremmo merso
    🔊
    voi avreste merso
    🔊
    loro avrebbero merso
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo mergere. Rozkazovací způsob slovesa mergere


    mergere imperativo

    tu mergi
    🔊
    noi mergiamo
    🔊
    voi mergete
    🔊

    mergere congiuntivo esortativo

    Lei merga
    🔊
    Che lui/lei merga
    🔊
    Che loro mergano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!