🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ho mangiato una pizza deliziosa. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    mangiare :
    man|già|re : (accento grave)

    indicativo mangiare. Oznamovací způsob slovesa mangiare


    Tempo semplice

    mangiare presente

    io mangio
    🔊
    tu mangi
    🔊
    lui/lei/Lei mangia
    🔊
    noi mangiamo
    🔊
    voi mangiate
    🔊
    loro mangiano
    🔊
    Tempo semplice

    mangiare imperfetto

    io mangiavo
    🔊
    tu mangiavi
    🔊
    lui/lei/Lei mangiava
    🔊
    noi mangiavamo
    🔊
    voi mangiavate
    🔊
    loro mangiavano
    🔊

    Tempo semplice

    mangiare futuro semplice

    io mangerò
    🔊
    tu mangerai
    🔊
    lui/lei/Lei mangerà
    🔊
    noi mangeremo
    🔊
    voi mangerete
    🔊
    loro mangeranno
    🔊
    Tempo semplice

    mangiare passato remoto

    io mangiai
    🔊
    tu mangiasti
    🔊
    lui/lei/Lei mangiò
    🔊
    noi mangiammo
    🔊
    voi mangiaste
    🔊
    loro mangiarono
    🔊

    Tempo composto

    mangiare futuro anteriore

    io avrò mangiato
    🔊
    tu avrai mangiato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà mangiato
    🔊
    noi avremo mangiato
    🔊
    voi avrete mangiato
    🔊
    loro avranno mangiato
    🔊
    Tempo composto

    mangiare passato prossimo

    io ho mangiato
    🔊
    tu hai mangiato
    🔊
    lui/lei/Lei ha mangiato
    🔊
    noi abbiamo mangiato
    🔊
    voi avete mangiato
    🔊
    loro hanno mangiato
    🔊

    Tempo composto

    mangiare trapassato prossimo

    io avevo mangiato
    🔊
    tu avevi mangiato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva mangiato
    🔊
    noi avevamo mangiato
    🔊
    voi avevate mangiato
    🔊
    loro avevano mangiato
    🔊
    Tempo composto

    mangiare trapassato remoto

    io ebbi mangiato
    🔊
    tu avesti mangiato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe mangiato
    🔊
    noi avemmo mangiato
    🔊
    voi aveste mangiato
    🔊
    loro ebbero mangiato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo mangiare. Podmiňovací způsob slovesa mangiare


    Tempo semplice

    mangiare congiuntivo presente

    io mangi
    🔊
    tu mangi
    🔊
    lui/lei/Lei mangi
    🔊
    noi mangiamo
    🔊
    voi mangiate
    🔊
    loro mangino
    🔊
    Tempo semplice

    mangiare congiuntivo imperfetto

    io mangiassi
    🔊
    tu mangiassi
    🔊
    lui/lei/Lei mangiasse
    🔊
    noi mangiassimo
    🔊
    voi mangiaste
    🔊
    loro mangiassero
    🔊

    Tempo composto

    mangiare congiuntivo passato

    io abbia mangiato
    🔊
    tu abbia mangiato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia mangiato
    🔊
    noi abbiamo mangiato
    🔊
    voi abbiate mangiato
    🔊
    loro abbiano mangiato
    🔊
    Tempo composto

    mangiare congiuntivo trapassato

    io avessi mangiato
    🔊
    tu avessi mangiato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse mangiato
    🔊
    noi avessimo mangiato
    🔊
    voi aveste mangiato
    🔊
    loro avessero mangiato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale mangiare. Podmiňovací způsob slovesa mangiare


    Tempo semplice

    mangiare condizionale presente

    io mangerei
    🔊
    tu mangeresti
    🔊
    lui/lei/Lei mangerebbe
    🔊
    noi mangeremmo
    🔊
    voi mangereste
    🔊
    loro mangerebbero
    🔊
    Tempo composto

    mangiare condizionale passato

    io avrei mangiato
    🔊
    tu avresti mangiato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe mangiato
    🔊
    noi avremmo mangiato
    🔊
    voi avreste mangiato
    🔊
    loro avrebbero mangiato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo mangiare. Rozkazovací způsob slovesa mangiare


    mangiare imperativo

    tu mangia
    🔊
    noi mangiamo
    🔊
    voi mangiate
    🔊

    mangiare congiuntivo esortativo

    Lei mangi
    🔊
    Che lui/lei mangi
    🔊
    Che loro mangino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!