🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha lucrauto un profitto considerevole dall’affare. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    lucrare :
    lu|crà|re : (accento grave)

    indicativo lucrare. Oznamovací způsob slovesa lucrare


    Tempo semplice

    lucrare presente

    io lucro
    🔊
    tu lucri
    🔊
    lui/lei/Lei lucra
    🔊
    noi lucriamo
    🔊
    voi lucrate
    🔊
    loro lucrano
    🔊
    Tempo semplice

    lucrare imperfetto

    io lucravo
    🔊
    tu lucravi
    🔊
    lui/lei/Lei lucrava
    🔊
    noi lucravamo
    🔊
    voi lucravate
    🔊
    loro lucravano
    🔊

    Tempo semplice

    lucrare futuro semplice

    io lucrerò
    🔊
    tu lucrerai
    🔊
    lui/lei/Lei lucrerà
    🔊
    noi lucreremo
    🔊
    voi lucrerete
    🔊
    loro lucreranno
    🔊
    Tempo semplice

    lucrare passato remoto

    io lucrai
    🔊
    tu lucrasti
    🔊
    lui/lei/Lei lucrò
    🔊
    noi lucrammo
    🔊
    voi lucraste
    🔊
    loro lucrarono
    🔊

    Tempo composto

    lucrare futuro anteriore

    io avrò lucrato
    🔊
    tu avrai lucrato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà lucrato
    🔊
    noi avremo lucrato
    🔊
    voi avrete lucrato
    🔊
    loro avranno lucrato
    🔊
    Tempo composto

    lucrare passato prossimo

    io ho lucrato
    🔊
    tu hai lucrato
    🔊
    lui/lei/Lei ha lucrato
    🔊
    noi abbiamo lucrato
    🔊
    voi avete lucrato
    🔊
    loro hanno lucrato
    🔊

    Tempo composto

    lucrare trapassato prossimo

    io avevo lucrato
    🔊
    tu avevi lucrato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva lucrato
    🔊
    noi avevamo lucrato
    🔊
    voi avevate lucrato
    🔊
    loro avevano lucrato
    🔊
    Tempo composto

    lucrare trapassato remoto

    io ebbi lucrato
    🔊
    tu avesti lucrato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe lucrato
    🔊
    noi avemmo lucrato
    🔊
    voi aveste lucrato
    🔊
    loro ebbero lucrato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo lucrare. Podmiňovací způsob slovesa lucrare


    Tempo semplice

    lucrare congiuntivo presente

    io lucri
    🔊
    tu lucri
    🔊
    lui/lei/Lei lucri
    🔊
    noi lucriamo
    🔊
    voi lucriate
    🔊
    loro lucrino
    🔊
    Tempo semplice

    lucrare congiuntivo imperfetto

    io lucrassi
    🔊
    tu lucrassi
    🔊
    lui/lei/Lei lucrasse
    🔊
    noi lucrassimo
    🔊
    voi lucraste
    🔊
    loro lucrassero
    🔊

    Tempo composto

    lucrare congiuntivo passato

    io abbia lucrato
    🔊
    tu abbia lucrato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia lucrato
    🔊
    noi abbiamo lucrato
    🔊
    voi abbiate lucrato
    🔊
    loro abbiano lucrato
    🔊
    Tempo composto

    lucrare congiuntivo trapassato

    io avessi lucrato
    🔊
    tu avessi lucrato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse lucrato
    🔊
    noi avessimo lucrato
    🔊
    voi aveste lucrato
    🔊
    loro avessero lucrato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale lucrare. Podmiňovací způsob slovesa lucrare


    Tempo semplice

    lucrare condizionale presente

    io lucrerei
    🔊
    tu lucreresti
    🔊
    lui/lei/Lei lucrerebbe
    🔊
    noi lucreremmo
    🔊
    voi lucrereste
    🔊
    loro lucrerebbero
    🔊
    Tempo composto

    lucrare condizionale passato

    io avrei lucrato
    🔊
    tu avresti lucrato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe lucrato
    🔊
    noi avremmo lucrato
    🔊
    voi avreste lucrato
    🔊
    loro avrebbero lucrato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo lucrare. Rozkazovací způsob slovesa lucrare


    lucrare imperativo

    tu lucra
    🔊
    noi lucriamo
    🔊
    voi lucrate
    🔊

    lucrare congiuntivo esortativo

    Lei lucri
    🔊
    Che lui/lei lucri
    🔊
    Che loro lucrino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!