🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha lucidato la scarpa. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    lucidare :
    lu|ci||re : (accento grave)

    indicativo lucidare. Oznamovací způsob slovesa lucidare


    Tempo semplice

    lucidare presente

    io lucido
    🔊
    tu lucidi
    🔊
    lui/lei/Lei lucida
    🔊
    noi lucidiamo
    🔊
    voi lucidate
    🔊
    loro lucidano
    🔊
    Tempo semplice

    lucidare imperfetto

    io lucidavo
    🔊
    tu lucidavi
    🔊
    lui/lei/Lei lucidava
    🔊
    noi lucidavamo
    🔊
    voi lucidavate
    🔊
    loro lucidavano
    🔊

    Tempo semplice

    lucidare futuro semplice

    io luciderò
    🔊
    tu luciderai
    🔊
    lui/lei/Lei luciderà
    🔊
    noi lucideremo
    🔊
    voi luciderete
    🔊
    loro lucideranno
    🔊
    Tempo semplice

    lucidare passato remoto

    io lucidai
    🔊
    tu lucidasti
    🔊
    lui/lei/Lei lucidò
    🔊
    noi lucidammo
    🔊
    voi lucidaste
    🔊
    loro lucidarono
    🔊

    Tempo composto

    lucidare futuro anteriore

    io avrò lucidato
    🔊
    tu avrai lucidato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà lucidato
    🔊
    noi avremo lucidato
    🔊
    voi avrete lucidato
    🔊
    loro avranno lucidato
    🔊
    Tempo composto

    lucidare passato prossimo

    io ho lucidato
    🔊
    tu hai lucidato
    🔊
    lui/lei/Lei ha lucidato
    🔊
    noi abbiamo lucidato
    🔊
    voi avete lucidato
    🔊
    loro hanno lucidato
    🔊

    Tempo composto

    lucidare trapassato prossimo

    io avevo lucidato
    🔊
    tu avevi lucidato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva lucidato
    🔊
    noi avevamo lucidato
    🔊
    voi avevate lucidato
    🔊
    loro avevano lucidato
    🔊
    Tempo composto

    lucidare trapassato remoto

    io ebbi lucidato
    🔊
    tu avesti lucidato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe lucidato
    🔊
    noi avemmo lucidato
    🔊
    voi aveste lucidato
    🔊
    loro ebbero lucidato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo lucidare. Podmiňovací způsob slovesa lucidare


    Tempo semplice

    lucidare congiuntivo presente

    io lucidi
    🔊
    tu lucidi
    🔊
    lui/lei/Lei lucidi
    🔊
    noi lucidiamo
    🔊
    voi lucidiate
    🔊
    loro lucidino
    🔊
    Tempo semplice

    lucidare congiuntivo imperfetto

    io lucidassi
    🔊
    tu lucidassi
    🔊
    lui/lei/Lei lucidasse
    🔊
    noi lucidassimo
    🔊
    voi lucidaste
    🔊
    loro lucidassero
    🔊

    Tempo composto

    lucidare congiuntivo passato

    io abbia lucidato
    🔊
    tu abbia lucidato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia lucidato
    🔊
    noi abbiamo lucidato
    🔊
    voi abbiate lucidato
    🔊
    loro abbiano lucidato
    🔊
    Tempo composto

    lucidare congiuntivo trapassato

    io avessi lucidato
    🔊
    tu avessi lucidato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse lucidato
    🔊
    noi avessimo lucidato
    🔊
    voi aveste lucidato
    🔊
    loro avessero lucidato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale lucidare. Podmiňovací způsob slovesa lucidare


    Tempo semplice

    lucidare condizionale presente

    io luciderei
    🔊
    tu lucideresti
    🔊
    lui/lei/Lei luciderebbe
    🔊
    noi lucideremmo
    🔊
    voi lucidereste
    🔊
    loro luciderebbero
    🔊
    Tempo composto

    lucidare condizionale passato

    io avrei lucidato
    🔊
    tu avresti lucidato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe lucidato
    🔊
    noi avremmo lucidato
    🔊
    voi avreste lucidato
    🔊
    loro avrebbero lucidato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo lucidare. Rozkazovací způsob slovesa lucidare


    lucidare imperativo

    tu lucida
    🔊
    noi lucidiamo
    🔊
    voi lucidate
    🔊

    lucidare congiuntivo esortativo

    Lei lucidi
    🔊
    Che lui/lei lucidi
    🔊
    Che loro lucidino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!