🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha largito le sue risorse. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    largire :
    lar||re : (accento grave)

    indicativo largire. Oznamovací způsob slovesa largire


    Tempo semplice

    largire presente

    io largisco
    🔊
    tu largisci
    🔊
    lui/lei/Lei largisce
    🔊
    noi largiamo
    🔊
    voi largite
    🔊
    loro largiscono
    🔊
    Tempo semplice

    largire imperfetto

    io largivo
    🔊
    tu largivi
    🔊
    lui/lei/Lei largiva
    🔊
    noi largivamo
    🔊
    voi largivate
    🔊
    loro largivano
    🔊

    Tempo semplice

    largire futuro semplice

    io largirò
    🔊
    tu largirai
    🔊
    lui/lei/Lei largirà
    🔊
    noi largiremo
    🔊
    voi largirete
    🔊
    loro largiranno
    🔊
    Tempo semplice

    largire passato remoto

    io largii
    🔊
    tu largisti
    🔊
    lui/lei/Lei largì
    🔊
    noi largimmo
    🔊
    voi largiste
    🔊
    loro largirono
    🔊

    Tempo composto

    largire futuro anteriore

    io avrò largito
    🔊
    tu avrai largito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà largito
    🔊
    noi avremo largito
    🔊
    voi avrete largito
    🔊
    loro avranno largito
    🔊
    Tempo composto

    largire passato prossimo

    io ho largito
    🔊
    tu hai largito
    🔊
    lui/lei/Lei ha largito
    🔊
    noi abbiamo largito
    🔊
    voi avete largito
    🔊
    loro hanno largito
    🔊

    Tempo composto

    largire trapassato prossimo

    io avevo largito
    🔊
    tu avevi largito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva largito
    🔊
    noi avevamo largito
    🔊
    voi avevate largito
    🔊
    loro avevano largito
    🔊
    Tempo composto

    largire trapassato remoto

    io ebbi largito
    🔊
    tu avesti largito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe largito
    🔊
    noi avemmo largito
    🔊
    voi aveste largito
    🔊
    loro ebbero largito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo largire. Podmiňovací způsob slovesa largire


    Tempo semplice

    largire congiuntivo presente

    io largisca
    🔊
    tu largisca
    🔊
    lui/lei/Lei largisca
    🔊
    noi largiamo
    🔊
    voi largiate
    🔊
    loro largiscano
    🔊
    Tempo semplice

    largire congiuntivo imperfetto

    io largissi
    🔊
    tu largissi
    🔊
    lui/lei/Lei largisse
    🔊
    noi largissimo
    🔊
    voi largiste
    🔊
    loro largissero
    🔊

    Tempo composto

    largire congiuntivo passato

    io abbia largito
    🔊
    tu abbia largito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia largito
    🔊
    noi abbiamo largito
    🔊
    voi abbiate largito
    🔊
    loro abbiano largito
    🔊
    Tempo composto

    largire congiuntivo trapassato

    io avessi largito
    🔊
    tu avessi largito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse largito
    🔊
    noi avessimo largito
    🔊
    voi aveste largito
    🔊
    loro avessero largito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale largire. Podmiňovací způsob slovesa largire


    Tempo semplice

    largire condizionale presente

    io largirei
    🔊
    tu largiresti
    🔊
    lui/lei/Lei largirebbe
    🔊
    noi largiremmo
    🔊
    voi largireste
    🔊
    loro largerebbero
    🔊
    Tempo composto

    largire condizionale passato

    io avrei largito
    🔊
    tu avresti largito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe largito
    🔊
    noi avremmo largito
    🔊
    voi avreste largito
    🔊
    loro avrebbero largito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo largire. Rozkazovací způsob slovesa largire


    largire imperativo

    tu largi
    🔊
    noi largiamo
    🔊
    voi largite
    🔊

    largire congiuntivo esortativo

    Lei largisca
    🔊
    Che lui/lei largisca
    🔊
    Che loro largiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!